Volby se konaly 12. června a podle oficiálního verdiktu v nich s převahou
zvítězil dosavadní prezident Mahmúd Ahmadínežád. Opozice výsledek napadla, hlasování považuje za zmanipulované a demonstracemi si chce vynutit nové volby.
Dnešním oznámením nejvyššího ústavního orgánu, jemuž přísluší konečné
rozhodnutí o platnosti voleb, íránský režim očividně uzavřel další dveře ke
kompromisu, napsala agentura AP. Už v pátek potvrdil Ahmadínežáda jako
vítěze nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí a vyzval
demonstranty k ukončení protestů v ulicích.
Opozice = "spiknutí" proti Íránu
V pondělí pak elitní revoluční gardy, podléhající výhradně Chameneímu, pohrozily potlačením jakýchkoliv dalších protestních akcí opozice, které označily za "spiknutí" proti Íránu. Hned téhož dne také gardisté už v zárodku potlačovali snahu demonstrantů uspořádat další protest v centru Teheránu. Důsledně znemožňovali srocování sebemenších skupinek lidí v ulicích i v metru a proti asi 200 úspěšným demonstrantům použili slzný plyn a pepř.
Hrozby použití síly vůči opozičním protestům i nejméně 20 zabitých za více
než týden jejich trvání vyvolávají stále větší znepokojení mezinárodního
společenství. Íránské vedení ovšem označuje veškeré výzvy světových
politiků k prověření regulérnosti hlasování a k zastavení násilí proti
Íráncům snažícím se svobodně vyjádřit svůj názor za vměšování do vnitřních
záležitostí země. V pondělí íránská vláda navíc obvinila Západ, že sehrál
roli v podněcování nepokojů otřásajících Íránem od sporných prezidentských
voleb.
Protesty stoupenců Ahmadínežáda před ambasádami
Na dnešní odpoledne ohlásili stoupenci staronového konzervativního
prezidenta Ahmadínežáda protest před britskou ambasádou. Pozorovatelé v
Teheránu podle agentury DPA očekávají, že protesty Ahmadínežádových
stoupenců se zaměří i na francouzský a německý zastupitelský úřad.
Británie, Francie a Německo nejenže kritizují postup íránského vedení v
povolební situaci, ale také vedou za Evropskou unii jednání s Teheránem o
jeho kontroverzním jaderném programu. Británie kvůli obavám ze zhoršující
se bezpečnostní situace evakuovala z Teheránu rodiny svých diplomatů a
stejně jako Itálie vyzvala občany, aby se vzdali nedůležitých cest do Íránu.
zvítězil dosavadní prezident Mahmúd Ahmadínežád. Opozice výsledek napadla, hlasování považuje za zmanipulované a demonstracemi si chce vynutit nové volby.
Dnešním oznámením nejvyššího ústavního orgánu, jemuž přísluší konečné
rozhodnutí o platnosti voleb, íránský režim očividně uzavřel další dveře ke
kompromisu, napsala agentura AP. Už v pátek potvrdil Ahmadínežáda jako
vítěze nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí a vyzval
demonstranty k ukončení protestů v ulicích.
Opozice = "spiknutí" proti Íránu
V pondělí pak elitní revoluční gardy, podléhající výhradně Chameneímu, pohrozily potlačením jakýchkoliv dalších protestních akcí opozice, které označily za "spiknutí" proti Íránu. Hned téhož dne také gardisté už v zárodku potlačovali snahu demonstrantů uspořádat další protest v centru Teheránu. Důsledně znemožňovali srocování sebemenších skupinek lidí v ulicích i v metru a proti asi 200 úspěšným demonstrantům použili slzný plyn a pepř.
Hrozby použití síly vůči opozičním protestům i nejméně 20 zabitých za více
než týden jejich trvání vyvolávají stále větší znepokojení mezinárodního
společenství. Íránské vedení ovšem označuje veškeré výzvy světových
politiků k prověření regulérnosti hlasování a k zastavení násilí proti
Íráncům snažícím se svobodně vyjádřit svůj názor za vměšování do vnitřních
záležitostí země. V pondělí íránská vláda navíc obvinila Západ, že sehrál
roli v podněcování nepokojů otřásajících Íránem od sporných prezidentských
voleb.
Protesty stoupenců Ahmadínežáda před ambasádami
Na dnešní odpoledne ohlásili stoupenci staronového konzervativního
prezidenta Ahmadínežáda protest před britskou ambasádou. Pozorovatelé v
Teheránu podle agentury DPA očekávají, že protesty Ahmadínežádových
stoupenců se zaměří i na francouzský a německý zastupitelský úřad.
Británie, Francie a Německo nejenže kritizují postup íránského vedení v
povolební situaci, ale také vedou za Evropskou unii jednání s Teheránem o
jeho kontroverzním jaderném programu. Británie kvůli obavám ze zhoršující
se bezpečnostní situace evakuovala z Teheránu rodiny svých diplomatů a
stejně jako Itálie vyzvala občany, aby se vzdali nedůležitých cest do Íránu.
