Poté co honduraská armáda v neděli zatkla levicově orientovaného prezidenta a nechala ho převézt do Kostariky, protestovaly v hlavním městě tisíce stoupenců svržené hlavy státu. Někteří z nich byli maskovaní a měli v rukou hole. Z pneumatik, starého železa, stržených billboardů a novinových stánků vytvářeli v ulicích barikády.
Podle svědka agentury Reuters se z okolí prezidentského paláce ozývala střelba, která pravděpodobně pocházela z nákladního vozu, který k protestujícím přijel. Na místo poté dorazila sanitka. Podle agentury není jasné, kdo střílel a zda byl někdo raněn. Podle jiného svědka se střílelo pouze do vzduchu.
Armáda sesadila Zelayu v den, kdy se mělo konat referendum, jímž si prezident chtěl zajistit setrvání v úřadě i po vypršení mandátu. Ještě týž den honduraský parlament do čela země zvolil svého dosavadního předsedu Michelettiho, který má stát vést do řádných listopadových parlamentních a prezidentských voleb.
Michelettiho prvním opatřením po prezidentské přísaze bylo vyhlášení dvoudenního zákazu vycházení mezi devátou hodinou večerní a šestou hodinou ranní s platností od neděle. Na své první tiskové konferenci také oznámil jmenování nového ministra zahraničí, kterým se stal bývalý honduraský velvyslanec při OSN Enrique Ortez Colíndres. Novým šéfem parlamentu jmenoval dosavadního tajemníka Kongresu Alfreda Saavedru.
Nekrvavý puč - první ve Střední Americe od skončení studené války - okamžitě odsoudili další levicoví jihoameričtí vůdci v čele se Zelayovým spojencem, venezuelským prezidentem Hugem Chávezem. Ten dokonce Hondurasu pohrozil vojenským zásahem, pokud se něco stane velvyslanci jeho země. V noci na dnešek se k němu přidal ekvádorský předák Rafael Correa, jehož země je prý také připravena zakročit proti pučistům v případě ohrožení ekvádorských diplomatů nebo zástupců spojeneckých států. Svržení Zelayi kritizovaly také Evropská unie a Spojené státy.
V noci na dnešek se k nim podle agentury AFP přidal i generální tajemník OSN Pan Ki-mun, latinskoamerické státy sdružené ve Skupině z Ria a Organizace amerických států (OAS). Pan apeloval na dosazení Zelayi zpět do úřadu.
Zelaya z Kostariky vzkázal, že se stále považuje za prezidenta Hondurasu a že se hodlá do vlasti vrátit. Vyzval Hondurasany k pokojným demonstracím proti nezákonné vládě. Sám se dnes chystá na summit prezidentů středoamerických států v Nikaraguy, kam mu zajistí dopravu Chávez.
