"Ve čtvrtek se vrátím do Tegucigalpy. Vrátím se jako zvolený prezident, dokončím svůj čtyřletý mandát," prohlásil Zelaya v nikaragujském hlavním městě na schůzce jihoamerických zemí skupiny Rio. Dodal, že přijal nabídku předsedy Organizace amerických států (OAS) Josého Miguela Insulzy, že ho bude doprovázet.
Mezitím v hlavním městě Hondurasu vypukly v pondělí prudké srážky, které si vyžádaly nejméně 15 zraněných. Do potyček se v ulicích Tegucigalpy dostali stoupenci svrženého šéfa státu a vojáci, kteří střeží přístup k prezidentskému paláci. Vojáci se snažili odstranit barikády postavené před palácem a k rozehnání demonstrantů použili slzotvorný plyn. Demonstranti vyzbrojení železnými tyčemi a holemi házeli odpovídali házením kamenů a láhví.
Zelayu, který je u moci od roku 2006, sesadila v neděli honduraská armáda v den, kdy chtěl uspořádat referendum, jímž si chtěl zajistit setrvání v úřadu i po vypršení mandátu. Lidové hlasování nejvyšší soud označil za nelegální. Ještě týž den honduraský parlament do čela země zvolil svého dosavadního předsedu Michelettiho, který má stát vést do řádných listopadových parlamentních a prezidentských voleb. Micheletti vyhlásil 48hodinový zákaz vycházení a začal sestavovat svoji vládu.
Vojenský převrat v Hondurasu a Zelayovo svržení vyvolalo mezinárodní odsouzení. Odsoudila ho i Evropská unie a americký prezident Barack Obama řekl, že svržený prezident zůstává pro USA hlavou této latinskoamerické země a že USA budou pracovat spolu s OAS na jeho znovunastolení.
Zelayu podpořili v Nikaragui předáci levicových latinskoamerických režimů.Venezuelský prezident Hugo Chávez vyzval navíc Hondurasany, aby povstali proti těm, kdo svrhli jeho spojence, Manuela Zelayu.
