V koncentračním táboře Gusen na severu země nacisté mezi lety 1939 až 1945 věznili 70.000 lidí. Více než 35.800 z nich zahynulo. Do roku 1942 sloužilo místo jako vyhlazovací tábor. V posledních letech války se v jeho podzemních štolách, které jsou až 40 metrů pod zemí a měří kolem sedmi kilometrů, vyráběly díly pro německá válečná letadla. Sověti se v roce 1945 snažili podzemní stavbu vyhodit do povětří, zničili ji ale jen částečně. Od té doby chátrá. Část štol se zřítila v letech 2002 až 2005.
Rakouská státní správa nemovitostí (BIG), která má areál na starosti, nyní provádí opravy. Po nich by ze sedmi kilometrů štol měly prý zůstat dva.
Představitelé BIG uvedli, že v podloží je písek a hrozí zřícení celé stavby. Správa je podle svého mluvčího Ernsta Eichingera připravena areál zájemci bezúplatně předat. "Kdo štoly chce mít, může je získat bezplatně," uvedl mluvčí. Dodal, že tato nabídka platí i po dokončení zajišťovacích prací, které si vyžádají celkem 12 milionů eur (asi 309 milionů korun).
I když štoly ještě nemají nového majitele, už se kvůli jejich budoucnosti rozhořel spor. Některým se nelíbí to, že po opravách z podzemního zařízení zbude jen část. Mnozí by v něm pak rádi viděli památník. Podle šéfa pamětního výboru Rudolfa Haunschmieda se sice v Rakousku o Gusenu mnoho neví, ale za hranicemi země je místo známé. Při stavbě gusenských štol, které měly v době nacismu krycí jméno Horský křišťál, zahynulo přes 10.000 lidí. "Je to srovnatelné s pyramidami v Egyptě - jeden metr tu představuje jednoho mrtvého," uvedl Haunschmied. Pamětní výbor chce nového vlastníka hledat.
BIG proti zřízení památníku nic nenamítá, uvedl Eichinger. Připomněl, že by o jeho zřízení rozhodovalo ministerstvo vnitra. Pamětní výbor už správu požádal, aby stavební práce ve štolách přibrzdila. O maximální možné uchování areálu "Horského křišťálu" a zřízení muzea žádal i mezinárodní výbor pro vzdělávání, výzkum a připomínku holokaustu (ITF).
