Při samotném startu v Riu nehlásila posádka žádný problém. Podle úřadu vyslal stroj za letu kvůli problémům s údaji o rychlosti v průběhu pěti minut 24 nouzových signálů.
Poté se odpojil autopilot a následoval přechod na manuální řízení. Středisko řízení letového provozu v senegalském Dakaru už pak neobdrželo další informace o pohybu stroje.
Jeho pád se podle vyšetřovatelů zrychloval, na hladinu dopadl zádí a až při nárazu se roztříštil na hromadu kusů, jichž bylo během několikatýdenním pátrání vytaženo z moře kolem 640.
Z poskytnutých informací vyplývá, že posádka byla patrně náhlou změnou situace asi překvapena a nestačila zareagovat. To zřejmě nemohli ani cestující. Podle odborníků nebyla žádná z nalezených záchranných vest nafouknutá, aby mohla být použita v moři.
Konkrétní příčinu letecké katastrofy by pravděpodobně objasnily takzvané černé skříňky se záznamy technických a hlasových údajů z posledních chvil letu.
Francouzské vojenské námořnictvo po nich nasadilo do pátrání atomovou ponorku Emeraude a hladinové lodě s pátracím zařízením, které zapůjčil Washington. Skříňky by měly vysílat signál minimálně do dneška, pátrání však bude pokračovat zřejmě dál.
