Tisíce Kubánců shromážděných na náměstí Revoluce ve východokubánském městě Holguín vyzval, aby využili více vládního programu převádění nevyužívané státní půdy soukromým farmářům. Ze špatné zemědělské produkce, která vede často k nedostatku ovoce, zeleniny a dalších základních potravin, země podle něho nemůže obviňovat nikoho jiného než sebe sama.
Raúl Castro pronesl svůj dnešní projev na místě, kde přesně před třemi lety naposledy vystoupil jeho bratr Fidel (82) nedlouho předtím, než se po náročné operaci střev stáhl z politického života.
Kuba dováží 84 procent základních potravin, hlavně z USA, které tento artikl vyloučily z kontroverzního embarga.
Ostrovní stát vážně poničily tři uragány v roce 2008 a země byla nucena zvýšit dovoz potravin z jedné miliardy dolarů v roce 2008 na současné 2,8 miliardy. Škody způsobené uragány podle Castra dosahují deseti miliard dolarů, tedy 20 procent hrubého národního důchodu.
"Půda je tady, jsou tady i Kubánci. Uvidíme, jestli budeme pracovat nebo ne, jestli budeme vyrábět nebo ne, jestli budeme držet své slovo nebo ne.
Nejde jen křičet ´vlast nebo smrt´, ´pryč s imperialismem´ nebo ´blokáda nás omezuje´. Půda je tady a čeká na náš pot," řekl Raúl Castro.
Oznámil, že dopady světové ekonomické krize se bude v úterý zabývat vláda, která rozhodne o novém snížení státních výdajů tento rok. Úřady již minulý měsíc vyhlásily plán omezení spotřeby elektrické energie.
Prezidentova slova v Kubáncích ale podle agentury AP nevyvolala velkou odezvu.
Raúl Castro se oproti očekávání vůbec nevěnoval mezinárodní politice ani vztahům se Spojenými státy, s nimiž nemá Kuba diplomatické styky od roku 1961. Navzdory určitým nadějím Kubánců na změny poté, co Raúl v únoru 2008 oficiálně převzal moc po svém bratrovi, přicházejí ekonomické reformy, jež by mohly usnadnit život na ostrově, jen velmi pomalu. Mezitím kubánskou ekonomiku postihla světová ekonomická krize, a vztahy s USA se moc nezlepšily ani po příchodu nového amerického prezidenta Baracka Obamy.
Obamova vláda ale zmírnila omezení pro Kubánce žijící v Americe, aby mohli cestovat na ostrov nebo tam posílat peníze. Washington ale řekl, že chce vidět malé ekonomické a politické reformy, než půjde dále.
Státní svátek, který obvykle doprovází karnevalové veselí, je nejvýznamnější kubánskou vnitropolitickou událostí. Kubánci si připomínají útok na kasárny Moncada z roku 1953. Útok tehdy z vojenského hlediska skončil fiaskem, zahájil ale ozbrojenou kampaň proti generálovi Fulgenciovi Batistovi. Toho povstalci v čele s Fidelem Castrem nakonec svrhli v roce 1959 a ustanovili na ostrově komunistický režim.
