Vyplývá to z prakticky konečných výsledků voleb po sečtení 97,7 procent hlasů. Konec politické krize, v níž se země zmítá od dubna, to ale ještě nemusí znamenat, napsala dnes agentura AFP.
I kdyby se totiž všechny čtyři prozápadní opoziční strany spojily, nedaly by dohromady většinu 61 mandátů, která je nezbytná pro zvolení nového prezidenta. Jedině ten totiž může podle ústavy jmenovat nového předsedu vlády. Vítězné strany tak mohou zformovat jen vedení parlamentu, nikoli vládu. Právě to, že se minulý parlament nemohl shodnout na prezidentovi, způsobilo, že byly vypsány předčasné volby.
Komunistická strana získala 45,1 procenta hlasů, což ji zaručuje ve 101členném parlamentu 48 poslanců. Zbylých 53 poslanců budou mít čtyři opoziční strany. Liberálnědemokratická strana získala 16,4 procenta hlasů, což představuje 17 poslanců. Liberální strana se 14,4 procenta hlasů bude mít 15 mandátů a Sociálněliberální aliance Naše Moldavsko, pro níž hlasovalo 7,4 procenta voličů, si zajistila osm poslanců. K nim se ještě počítá Demokratická strana, pro níž hlasovalo 12,5 procenta voličů a zajistilo jí tak 13 poslanců. Stranu vede Marian Lupu, někdejší šéf komunistů, který v červnu přešel do opozice.
Všechny tyto čtyři strany deklarovaly, že spolupráce s komunisty pro ně nepřichází v úvahu. Šéf liberálních demokratů Vlad Filat už prohlásil, že nekomunistické strany už jednají o vytvoření koalice.
"Dobře znám mentalitu komunistů, vytvořit s nimi koalici je zhola nemožné," řekl v moldavské televizi Marian Lupu.
Dosavadní komunistický prezident Vladimir Voronin po volbách řekl, že je prý pro zemi nezbytné vytvořit velkou koalici, o níž komunisté dosud nikdy nemluvili a vůbec nepřipouštěli možnost jejího vzniku.
Podle AP znamenají dosavadní výsledky téměř jistý konec poslední komunisty vedené vlády v Evropě. Opoziční předáci prohlásili, že vytvoří koalici, čímž se zvyšuje šance, že se země vzdálí Rusku a přiblíží Evropské unii, píše AP.
V Moldavsku, které je nejchudší zemí Evropy, mohli voliči vybírat z osmi stran, mezi nimiž byli i komunisté vládnoucí v zemi od roku 2001. Jejich vítězství bylo předem označováno za projev většího příklonu k Rusku, zatímco úspěch liberálních stran by podle analytiků signalizoval těsnější vazby se Západem.
Volby se konaly poté, co parlament vzešlý z voleb 5. dubna nedokázal ve dvou pokusech zvolit novou hlavu státu, a proto musel být rozpuštěn.
Dubnové volby vyhráli přesvědčivě komunisté, opozice však hlasování označila za zfalšované. Když bouřlivé protesty mládeže z počátku dubna k požadovanému opakování voleb nestačily, blokovala opozice oba pokusy o zvolení dosavadní premiérky Zinaidy Greceaniiové novou hlavou státu, a prosadila tak pomocí ústavního ustanovení volby nové.
