Obřad začal přečtením verše z koránu. Ahmadínežád pak kromě jiného přísahal, že bude strážcem oficiálního náboženství islámské republiky. Z přímého přenosu státní televize bylo podle agentury AFP patrné, že místa v sále nebyla plně obsazena a že chyběly i některé osobnosti.
Staronový prezident v inauguračním projevu prohlásil, že prezidentské volby, v nichž 12. června zvítězil, jsou začátkem "významných změn v Íránu a ve světě". Na adresu Západu prohlásil, že Írán bude v zájmu všech národů dále vzdorovat "utlačovatelským" mocnostem a bude se snažit změnit diskriminační mechanismy ve světě.
V reakci na rozhodnutí západních zemí neblahopřát mu k druhému čtyřletému funkčnímu období Ahmadínežád usoudil, že západní státy chtějí demokracii jen pro vlastní zájmy a nerespektují práva národů. "Vězte, že v Íránu vaše blahopřání nikdo neočekává," řekl íránský prezident.
Opozice dala najevo, že hodlá dále zpochybňovat Ahmadínežádovo znovuzvolení. Přes velkou přítomnost zásahových policejních jednotek se u budovy parlamentu sešly stovky přívrženců opozičního předáka Míra Hosejna Músávího. Podle očitých svědků policie demonstranty rozehnala a zatkla jednu ženu za provolávání hesel na podporu Músávího.
Ahmadínežádovo červnové znovuzvolení vyvolalo v zemi největší nepokoje od islámské revoluce v roce 1979. Při protestech bylo podle úřadů usmrceno 30 osob. Na 2000 lidí bylo zatčeno, ale většina z nich byla zase propuštěna. Ve vězení jsou prý dosud asi dvě stovky osob.
