V Komárně se měl dnes zúčastnit odhalení sochy svatého Štěpána.
Podle agentury MTI to řekl představitel maďarské prezidentské kanceláře.
Vztahy obou zemí jsou napjaté a v poslední době se ještě vyostřují.
Maďarsko například kritizovalo slovenský jazykový zákon. Vrcholní slovenští představitelé maďarského prezidenta Lászlóa Sólyoma opakovaně vyzývali, aby dnes do Komárna nejezdil.
Slovensko předalo dnes v 16:00 maďarskému velvyslanectví diplomatickou nótu, v níž podle Fica oznamuje, že odpírá dnes maďarskému prezidentovi vstup do země. Pokud by ji nerespektoval, bude to představovat "hrubé porušení mezinárodních zvyklostí a neúctu ke státní svrchovanosti" Slovenska, zdůraznil slovenský premiér. Dodal, že by to ještě zvýšilo napětí mezi oběma státy.
Maďarského prezidenta by na hraničním přechodu měla zastavit policie. O nótě ho bude informovat a požádá ho, aby na slovenské území nevstupoval.
Dodržení si ale nebude vynucovat, uvedl ministr vnitra Robert Kaliňák.
Podle Fica není dnes Sólyom na Slovensku vítán. Chce prý oslavovat maďarskou státnost na slovenském území. "Komárno leží na území Slovenské republiky. Je součástí území suverénní Slovenské republiky. Není to další okres Maďarské republiky," upozornil Fico.
Řekl, že v Komárně na slovensko-maďarské hranici před pár roky nebylo možné umístit pomník slovanským věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi. Případnou účast maďarského prezidenta při odhalování sochy svatého Štěpána označil za "hrubou provokaci". Podotkl, že na akci nebyl pozván "žádný představitel Slovenské republiky".
Nevhodné je podle předsedy slovenské vlády pro takovou návštěvu i dnešní datum, na které připadá výročí okupace někdejšího Československa. V roce 1968 v noci na 21. srpna vstoupila do země vojska států tehdejší Varšavské smlouvy, mezi nimi byli i maďarští vojáci. Skončil tak reformní proces a země na dvě desetiletí upadla do totality.
Sólyom podle agentury MTI připomněl, že se za maďarskou účast v srpnových událostech roku 1968 omluvil Čechům a Slovákům už před rokem. Podotkl, že slovenská diplomacie neměla původně k termínu jeho soukromé návštěvy na Slovensku žádné výhrady.
Maďarský prezident dnes ujistil svůj slovenský protějšek, Ivana Gašparoviče, že do Komárna cestuje v "duchu spolupráce", na které se shodli při svých setkáních. Zároveň vyjádřil naději, že nadcházející jednání zemí visegrádské čtyřky poskytne i příležitost k dvoustranné schůzce o tématech vzájemných vztahů. Mezi nimi Sólyom zmínil podle MTI slovenský jazykový zákon.
Slovensko-maďarské vztahy se nesou ve znamení řady sporůVýběr některých slovensko-maďarských sporů v uplynulých letech: NÁVŠTĚVA PREZIDENTA SÓLYOMA NA SLOVENSKU - Slovensko rozhodlo odepřít dnes maďarskému prezidentovi vstup na své území. László Sóloym má přicestovat do podunajského Komárna na soukromou návštěvu dnes, tedy v den výročí zahájení okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy z roku 1968, do níž se zapojily i maďarské jednotky. Hlava maďarského státu se chystala v Komárně odhalit sochu svatého Štěpána, který je zakladatelem maďarského státu. Nejvyšší slovenští představitelé, včetně premiéra a prezidenta, již v minulých dnech plánovanou návštěvu maďarského prezidenta v Komárně ostře kritizovali. JAZYKOVÝ ZÁKON - Letos v červnu schválil slovenský parlament novelu jazykového zákona, podle které musí být například všechna veřejná oznámení a tabule ve slovenštině. Sporný zákon umožňuje od září trestat prohřešky proti slovenštině pokutou až 5000 eur (až 130.000 Kč). Sankce hrozí za užívání jazyka menšiny v oficiálním styku ve městech a vesnicích, kde minorita tvoří méně než 20 procent obyvatel. Budapešť považuje novelu za znevýhodnění maďarské menšiny na Slovensku a chce si na ni stěžovat u Rady OSN pro lidská práva a v Radě Evropy. VSTUP SNS DO VLÁDY - Po parlamentních volbách v roce 2006 se stala součástí slovenské vládní koalice i nacionalistická Slovenská národní strana (SNS). Její předseda Ján Slota v minulosti proslul urážlivými výroky na adresu Maďarska. Například loni v květnu Slota označil prvního uherského krále Štěpána za "maďarského šaška na koni v Budapešti". V reakci na to odložil maďarský premiér svou návštěvu Slovenska. EXISTENCE POLOVOJENSKÉ MAĎARSKÉ GARDY - Nacionalistické mimoparlamentní Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) založilo v srpnu 2007 polovojenskou jednotku, takzvanou Maďarskou gardu. Organizace slovně útočí na menšiny v zemi, zejména na Romy, a často podnikala pochody do romských osad. SPOR O MAĎARSKÉ NÁZVY V UČEBNICÍCH - Letos v únoru slovenský parlament i přes veto prezidenta Gašparoviče prosadil novelu školského zákona, která zaručuje psaní geografických názvů v učebnicích i v maďarštině a ukrajinštině. Novelu navrhli maďarští opoziční zákonodárci, kteří tak reagovali na to, že školy s maďarským vyučovacím jazykem dostaly loni učebnice vlastivědy, kde byly v textu uvedeny zeměpisné názvy ve slovenštině. BENEŠOVY DEKRETY - Na návrh SNS schválila slovenská Národní rada v září 2007 usnesení o neměnnosti takzvaných Benešových dekretů, které po druhé světové válce zasáhly do práv maďarské a německé menšiny. Usnesení, které podpořili i poslanci opozice s výjimkou SMK, vyvolalo odmítavé reakce maďarských politiků. PŘÍPAD HEDVIGY MALINOVÉ - Vysokoškolská studentka Hedviga Malinová se podle svého tvrzení stala v srpnu 2006 obětí rasově motivovaného činu, když ji přepadli a zbili dva dohola ostříhaní mladíci. Důvodem údajně bylo, že mluvila maďarsky. Slovenská policie studentku posléze obvinila z křivé přísahy a výpovědi. POLICEJNÍ ZÁSAH PROTI FOTBALOVÝM FANOUŠKŮM - Policejní zákrok z loňského listopadu proti slovenským a maďarským výtržníkům na fotbalovém zápase v Dunajské Stredě, kde žije početná maďarská menšina, označila maďarská vláda jako nepřiměřený a neodůvodněný. Na zásah reagovaly maďarské extremistické organizace demonstracemi před slovenským velvyslanectvím v maďarské metropoli či symbolickou blokádou hraničních přechodů na slovensko-maďarských hranicích. Vedení slovenské policie zásah obhajovalo a tvrdilo, že ho vyprovokovali sami fanoušci. OBVINĚNÍ Z OHROŽOVÁNÍ ÚZEMNÍ CELISTVOSTI - Slovenský premiér Robert Fico letos v květnu obvinil předsedu opoziční Strany maďarské koalice Pála Csákyho a šéfa maďarské pravicové strany Fidesz Viktora Orbána, že ohrožují celistvost Slovenska. Reagoval tak na jejich setkání, během něhož Orbán prohlásil, že červnové volby do Evropského parlamentu rozhodnou o tom, kolik poslanců bude v Bruselu zastupovat Maďary žijící v Karpatské kotlině. |
