Slovenské ministerstvo zahraničí Puigovu nabídku odmítlo s poukazem na to, že jde o vnitrostátní normu, kterou se obě země zabývají na dvoustranné úrovni.
Puig zdůraznil, že zajištění práv menšin je pro Evropu důležité, a naznačil, že Parlamentní shromáždění prozkoumá, jaké prostředky k řešení sporu jsou k dispozici. Řekl také, že Rada Evropy (RE) posoudí, zda je slovenský jazykový zákon v souladu s evropským právem, napsala MTI.
Mluvčí slovenského ministerstva zahraničí Peter Stano na dotaz ČTK řekl, že "jde o vnitrostátní normu, kterou se zabýváme na bilaterální úrovni".
Připomněl, že ministerstvo v této věci intenzivně komunikuje i s Knutem Vollebaekem, vysokým komisařem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro menšiny.
Toto vyjádření je v linii předchozích slovenských oficiálních vyjádření.
Například prezident Ivan Gašparovič minulý týden řekl, že je proti "internacionalizaci problému" a nekloní se ani k ustanovení nějakého zprostředkovatele mezi oběma stranami.
Zákon, který nabyl účinnosti 1. září, mimo jiné stanoví, že příslušníci menšin mohou ve své mateřštině jednat s úřady jen v místech, kde tvoří nejméně pětinu obyvatel, a že veřejná oznámení musejí být ve slovenštině.
Maďarská menšina, která představuje asi deset procent slovenského obyvatelstva, považuje zákon za diskriminující. Má v tom podporu oficiální Budapešti, která zase usiluje o získání podpory mezinárodní.
Jde o nejostřejší spor mezi Slovenskem a Maďarskem za mnoho posledních let.
