Éra stěhování za prací skončila. S návratem domů ale cizinci otálejí

Zůstat za hranicemi se ale rozhodla i řada těch, kteří mají pracovní povolení, přestože jim vlády té které země nabídly, že jim zaplatí cestu domů a ještě jim vyplatí jednorázově menší či větší částku v hotovosti. Autoři studie došli k závěru, že je od návratu odrazuje situace v jejich rodných zemích – jednorázové "odškodné", byť jakkoliv vysoké, je podle nich jednoduše slabá motivace.

Migrace a recese Hospodářská krize způsobila odliv zájemců o práci v zemích, které tradičně přijímaly nejvíce cizinců. Počet Mexičanů odcházejících za prací do Spojených států klesl od roku 2006 o 40 procent. Počet lidí hledajících práci za hranicemi svojí země byl nejvyšší v roce 2005 – 195 milionů, což bylo 2,5krát více než v roce 1960. Nejvíce migrantů stále přijímá Evropa. Trend zvýšeného zájmu o práci ve Španělsku zaznamenaný v minulých letech se nyní zastavil. Například počet Rumunů a Bulharů přicházejících do Španělska klesl o 60 procent. Východoevropané pracující ve Velké Británii se vrací domů, zatímco lidé z Latinské Ameriky a subsaharské Afriky zůstávají. Důvodem je špatná domácí situace. Lidé pracující v zahraničí posílají domů méně peněz než v minulosti. V případě Turecka kleslo množství peněz od lidí pracujících v cizině v poslední době o 43 procent. V Moldávii o 37 procent.

Největšímu náporu ekonomických přistěhovalců čelila v uplynulých několika letech Evropa. Zvlášť velké procento lidí začalo kvůli práci po Evropě migrovat po rozšíření Evropské unie v květnu roku 2004 (do unie byla tehdy přijata osmička zemí z východní Evropy, včetně České republiky). Nejvíc přistěhovalců přitom skončilo ve Velké Británii.

Studie amerického institutu uvádí, že v uplynulých pěti letech zaplavilo tamní trh práce 1,4 milionu lidí z východní Evropy.

Nejvíc ekonomických přistěhovalců přišlo z Polska (zatímco ještě v roce 2006 jich bylo kolem 150 tisíc, loni už 358 tisíc). Důležité je, že už koncem loňského roku bylo v Británii legálně zaměstnáno jen nějakých 700 tisíc Východoevropanů. A jejich počet nadále klesá, úměrně tomu, jak roste nezaměstnanost v Británii i v sousedním Irsku. Podle autorů studie na tom má největší podíl znovu komunita Poláků – řada z nich sice přišla o místo v Británii, ale vědí, že doma práci najdou, proto se vracejí.

Zatímco počet přistěhovalců z východní Evropy klesá, stabilní zůstává počet těch, kteří se do Británie snaží dostat nelegálně přes Francii. Podle odhadů autorů studie jde řádově o "stovky lidí", kteří vyjíždějí z Calais na trajektu ukrytí v kamionech nebo ve vlacích. Britské a francouzské úřady se snaží situaci řešit tím, že jim nabízejí nejen jízdenku zpátky domů, ale i 2000 eur v hotovosti a pomocnou ruku při shánění bydlení a práce v jejich domovské zemi.

Invaze Rumunů a Bulharů
Zdaleka nejvíc lidí mířilo za prací do Španělska – mezi lety 2000 až 2007 tam hledalo práci téměř 5 milionu lidí.

Zprvu na tom měli největší podíl Maročané, ale už před dvěma lety je předstihli Rumuni (loni jich v zemi bylo na 716 tisíc). Španělsko zasáhla ekonomická krize dříve a citelněji než Británii. Už v posledním čtvrtletí loňského roku proto klesl počet těch, kteří do země přišli za prací, o plnou čtvrtinu (oproti předchozím čtvrtletím). Nejméně jich přitom přišlo z Evropy (počet ekonomických přistěhovalců z Rumunska a Bulharska klesl o 60 procent).

Počet těch, kteří ze země odešli, však klesá pomaleji. Alespoň podle oficiálních statistik, což dokazuje, že řada lidí v zemi zůstává načerno.