NEW YORK -
Svět si dnes připomíná osm let od teroristických útoků na Světové obchodní středisko v New Yorku. Trosky budov by měly tvořit základy památníků po celých Spojených státech. Společnost Port Authority of New York and New Jersey, která po tragických událostech z 11. září 2001 skladovala zbytky budov, se nyní rozhodla je nabídnout starostům, organizacím a obecním zastupitelům.
Hořící věž Světového obchodního centra krátce po útoku.
foto: Reuters
"Nejlepší způsob, jak uctít památku těch, kteří zahynuli při útocích 9. září, je najít místo pro stovky těchto artefaktů, které jsme tolik let schraňovali," uvedl výkonný ředitel správy Christopher Ward.
Minulý rok vyřídila správa 25 žádostí a dalších asi 12 čeká na vyřízení. Informoval o tom deník The New York Times.
Fakta a čísla o útoku na USA z 11. září 2001
ÚTOKY Datum: 11. září 2001 Místo: USA - Manhattan (New York), Pentagon (Washington), Pensylvánie (u města Shanksville)
Údaje o čtyřech unesených a zřícených letadlech: - Boeing 767 společnosti American Airlines (na palubě 92 osob); letělo z Bostonu do Los Angeles, do severní věže Světového obchodního střediska (WTC) narazilo v 8:46 (14:46 SELČ). Na palubě bylo pět únosců, při nárazu pilotoval Egypťan Muhammad Atta.
- Boeing 767 společnosti United Airlines (na palubě 64 osob); letělo z Bostonu do Los Angeles, do jižní věže WTC narazilo v 9:03 (15:03 SELČ). Na palubě bylo pět únosců, pilotoval zřejmě Marván Šihhí ze SAE.
- Boeing 757 společnosti American Airlines (na palubě 64 osob); letělo z Washingtonu do Los Angeles, v 9:37 (15:37 SELČ) narazilo do budovy Pentagonu ve Washingtonu. Na palubě bylo pět únosců, pilotoval zřejmě Haní Handžúr.
- Boeing 757 společnosti United Airlines (na palubě 44 osob); letělo z Newarku do San Franciska, v 10:03 (16:03 SELČ) se stroj po potyčce cestujících a posádky zřítil v západní části státu Pensylvánie jihovýchodně od Pittsburghu. Na palubě byli čtyři únosci, pilotoval nejspíš Libanonec Zijád Sámir Džarráh.
Trosky Světového obchodního střediska jsou uskladněny v jednom z hangárů na Kennedyho mezinárodním letišti, ve speciálních stanech, které udržují stálou teplotu a vlhkost. Jejich velikost se různí od několikatunových kusů až po tyče velikosti dopravního značení. V jednom ze stanů leží pomačkaný automobil newyorské policie, jako by ho tam právě někdo pohodil.
Oběti
- Celkem 2974 mrtvých (plus 19 únosců).
- V letadlech - při čtyřech koordinovaných atentátech - zahynulo celkem 245 osob (plus 19 únosců).
- Světové obchodní středisko (WTC): 2604 obětí (plus 146 osob a deset únosců ve dvou havarovaných letadlech); vydáno téměř 1600 potvrzení o úmrtí (na základě identifikace pozůstatků), přes 1000 obětí zůstalo neidentifikováno; 24 pohřešovaných.
- Pentagon: 189 mrtvých, z toho: 125 zaměstnanců nebo osob nacházejících se
v prostorách Pentagonu; 59 na palubě havarovaného letadla (plus pět únosců). - Pensylvánie: 40 mrtvých na palubě letadla (plus čtyři únosci).
Mezi zájemci o trosky Světového obchodního střediska jsou radnice a požární zbrojnice z různých koutů USA. Asi 200 kusů je rezervováno pro národní památník 11. září, jeden menší kus oceli by měl putovat do muzea atomové energie v Las Vegas, které má na něj připravenou speciální schránku.
Úklid zasažených míst (New York)
- Kromě severní a jižní věže WTC bylo vážně poškozeno nebo úplně zničeno 50 dalších domů v jižní části newyorského Manhattanu (2,25 milionu metrů čtverečních kancelářských ploch).
- Během odklízecích prací bylo z "Grand Zero" odvezeno na 1,8 milionu tun trosek, záchranářské a úklidové týmy strávily v troskách WTC 261 dní a celkem 3,1 milionů pracovních hodin.
- Odklízecí práce měly podle původních plánů trvat rok a náklady se vyšplhat na sedm miliard dolarů; skutečné náklady však přišly na "pouhých" 750 milionů USD.
Několik žádostí přišlo i z požárních zbrojnic ve Francii. Jednotlivé kusy trosek nemohou být předány jednotlivcům. Mohou je získat pouze organizace a města, které musí ve své žádosti přesně specifikovat jak bude daný artefakt použit. Žádosti musí schválit soudce federálního soudu Alvin Hellerstein, protože mohou být stále považovány za důkazy v procesech spojených s útoky z 11. září. Zkoumání trosek bylo oficiálně ukončeno v roce 2005.
Odškodnění
- Podle zprávy analytického ústavu Rand Institute for Social Justice z 8. listopadu 2004 postižení a poškození útoky z 11. září 2001 obdrželi odškodnění ve výši 38,1 miliardy dolarů.
- Na každého zabitého nebo zraněného civilistu připadlo 3,1 milionu dolarů, které pocházely z vládních fondů, od charitativních organizací a od pojišťovacích společností. Na odškodnění za zabité a zraněné lidi bylo z těchto zdrojů vynaloženo 8,7 miliardy dolarů.
- Z celkové výše odškodnění bylo 62 procent určeno pro obchody, podniky a firmy sídlící ve zničených budovách WTC a v jejich okolí. - Pojišťovací společnosti zaplatily 51 procent odškodnění (19,6 miliardy dolarů), zatímco vláda rozdělila 15,8 miliardy dolarů, což představuje 42 procent odškodnění. Charitativní organizace přispěly 2,7 miliardy dolarů (sedm procent).
Vyšetřování
- K útokům se přihlásil Usáma bin Ládin a Al-Káida.
- Prokazatelně je provedlo 19 teroristů arabského původu (15 bylo občany Saúdské Arábie), kteří zahynuli spolu s oběťmi.
- Před vojenským soudem na americké základně Guantánamo na Kubě si loni v červnu vyslechla obžalobu pětice islámských radikálů. Dva z údajných teroristů, Pákistánec Chálid Šajch Muhammad a Jemenec Ramzí bin Šibh, se k přípravě útoků již přiznali.
- Odsouzeny byly zatím jen dvě osoby: francouzský občan Zacarias Moussaoui (v roce 2006 dostal doživotí bez možnosti propuštění; loni se odvolal) a Maročan Munír Mutasádik (v roce 2007 ztratil poslední možnost zvrátit rozsudek na 15 let vězení).
