Prohlásil to dnes náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil Nikolaj Makarov. "Všechno, co se týká systému protiraketové obrany, v nás vyvolává negativní postoj. Buď budeme pracovat na protiraketovém štítu společně, nebo..." uvedl generál Makarov, aniž by větu dokončil.
Neoficiální zprávy o tom, že by Rusko mohlo ustoupit od rozhodnutí rozmístit rakety Iskander v Kaliningradské oblasti, ruské enklávě mezi Polskem a Litvou, potvrdil minulý týden v pátek v Bruselu ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin.
V sobotu náměstek ruského ministra obrany Vladimir Popovkin potvrdil, že Moskva se instalace raket v Kaliningradské oblasti zřekne. "Od protiopatření, která Rusko plánovalo v reakci na rozmístění prvků protiraketového šítu v Evropě, bude upuštěno," řekl Popovkin.
"Takové rozhodnutí nepadlo. Musí tu být politické rozhodnutí," prohlásil dnes Makarov v Curychu, kde doprovází ruského prezidenta Dmitrije Medveděva na dvoudenní návštěvě Švýcarska. Dodal, že Američané se protiraketového štítu nezřekli a nahradili jej námořními komponenty.
Radost vystřídala ostražitost
Podle ruských komentátorů Makarovovy výroky svědčí o tom, že zprvu radostné komentáře ruských vojáků k rozhodnutí Washingtonu vystřídal ostražitější přístup.
Nicméně zřeknutí se plánů na rozmístění raket Iskander v Kaliningradu by prý prezident Medveděv mohl ohlásit během středeční schůzky s Barrackem Obamou, anebo ještě v předvečer jednání.
Hrozba rozmístění Iskanderů byla podle vojenského experta Vladimira Dvorkina politickým rozhodnutím. "Z vojenského hlediska si lze těžko představit, že by tyto rakety mohly být použity proti objektům v Česku a Polsku, protože to by znamenalo začátek války s NATO, a to nikdy neuděláme," usoudil generál Dvorkin.
Rusko také odmítá americké plány na výstavbu pozemního radaru jako součásti systému včasného varování, který by měl být pravděpodobně instalován na Kavkaze. "To naprosto odmítáme," zdůraznil Makarov.
