Lidovky.cz

Nobelovu cenu za mír získal překvapivě Barack Obama

Svět

  11:04aktualizováno  13:44
ANKETA UVNITŘ Letošní Nobelovu cenu za mír získal americký prezident Barack Obama. Hlavním důvodem bylo "mimořádné úsilí o posílení mezinárodní diplomacie a spolupráci mezi národy" i snaha o celosvětové jaderné odzbrojení a nastolení míru ve světě.

Barack Obama získal Nobelovu cenu míru. foto: AFP

Obamovo jméno vyhlásil v Oslu předseda Norského Nobelova výboru Thorbjörn Jagland.

"Jen vzácně se podaří nějaké osobnosti do takové míry upoutat světovou pozornost a dát lidem naději na lepší budoucnost," vysvětlil své rozhodnutí Nobelův výbor. Obamova diplomacie prý vychází z toho, že kdo chce vést svět, musí tak "činit na základě hodnot a postupů, které sdílí většina světové populace."

"Prezident Obama vytvořil nové ovzduší v mezinárodní politice. Centrální pozici opět získala mnohostranná diplomacie s důrazem na roli, kterou mohou hrát Spojené národy a další mezinárodní instituce," uvedl dále výbor.

Anketa

Myslíte si, že si prezident USA Barack Obama Nobelovu cenu za mír zaslouží?

ano 514
ne 2139


Když Jagland vyslovil Obamovo jméno, bylo v sále Nobelova institutu cítit velké rozčarování. I přesto, že americký prezident patří k těm nejznámějším letošním nominovaným, jeho navržení bylo zmiňováno spíše jako kuriozita.

V úvodních dotazech norských novinářů směrem k předsedovi padala slova jako "tristní" či dokonce "populistická" volba úřadujícího prezidenta hlavní světové velmoci. A jak mohl být oceněn někdo, kdo své předvolební sliby zatím nijak přesvědčivě nerealizoval?

Co na ocenění Baracka Obamy řekl svět

Reakce na nového držitele Nobelovy ceny za mír jsou smíšené. Bílý dům uvedl, že americký prezident je oceněním poctěn.

Předseda Evropské komise José Barroso Obamovi ihned zaslal blahopřání k zisku ocenění. "Ocenění vůdce největší světové vojenské velmoci na začátku jeho volebního období znamená naději, že se podaří uskutečnit jeho vizi zbavit svět atomových zbraní," prohlásil.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy volbu Obamy označil za "návrat Ameriky do srdcí všech lidí".

Přidala se i německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní se Obamovi podařilo za krátký čas celosvětově nastolit nový tón
a ukázat připravenost k rozhovorům. "Měli bychom ho všichni podporovat, otevřel okno novým možnostem," citovala ji agentura DPA.

Ke gratulantům se přidal i bývalý český prezident a známý ochránce lidských práv Václav Havel. Amerického prezidenta si Havel váží, řekla ČTK jeho tajemnice Sabina Tančevová.

Mezi prvními. kdo Obamovi blahopřál, byl i rovněž nositel Nobelovy ceny za mír a bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov.

Současné vedení v Moskvě reagovalo na volbu letošního laureáta poněkud s údivem. Přesto doufá, že ocenění přispěje ke skutečnému "oteplení" rusko-amerických vztahů, řekl podle DPA
místopředseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij.

Ocenění Obamy přivítal i Hamíd Karzáí, prezident Afghánistánu. "Jsme potěšeni, že Nobelovu cenu za mír si odnesl Barack Obama. Jeho houževnatá práce a vize nových mezinárodních vztahů, jeho vůle a úsilí o vytvoření přátelské atmosféry a nastolení dobrých vztahů a míru ve světě dokazují, že byla Nobelovou cenou za mír oceněna ta správná osobnost," konstatoval Karzáí.

Naopak mluvčí Talibanu Zabiulláh Mudžáhid uvedl, že jeho hnutí udělení ceny Obamovi odsuzuje. "Nezpozorovali jsme žádnou změnu ve strategii, (Obama) neučinil nic pro mír v Afghánistánu, nepřijal jediné opatření, které by směřovalo k tomuto cíli a k posílení stability země," řekl.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád dnes vyjádřil naději, že získané ocenění amerického prezidenta přiměje k prosazování spravedlnosti ve světě. "Doufáme, že zisk ocenění přiměje (Obamu) zahájit konkrétní kroky k ukončení nespravedlnosti ve světě," prohlásil poradce prezidenta Íránu, který měl se Spojenými státy napjaté vztahy hlavně za dob prezidenta George Bushe.

Prezidentovi pogratuloval také generální tajemník Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a nositel stejného ocenění z roku 2005 Muhammad Baradej. Podle agentury Reuters si v současném světě nedokáže představit vhodnějšího kandidáta. Za méně než rok v úřadu Obama podle něj "proměnil způsob, kterým pohlížíme na sebe a na svět, ve kterém žijeme, a oživil naději na svět, který bude v míru se sebou samým."

V reakci se ozval také Blízký východ. Hlavní palestinský vyjednávač Saíb Irikát řekl, že by to mohlo být dobrým znamením pro mírový proces na Blízkém východě. "Doufáme, že bude (Obama) schopen dosáhnout míru na Blízkém východě, stažení Izraelců za hranice z roku 1967 a ustavení palestinského státu v hranicích z roku 1967 s hlavním městem Jeruzalémem," řekl.

Podle palestinského radikálního hnutí Hamas bylo však rozhodnutí přinejlepším předčasné. "(Obama) Palestincům nenabídl nic, pokud to nejsou sliby a dobré úmysly. Současně přiznává veškerou podporu (izraelské) okupaci," řekl AFP mluvčí Hamasu v
Gaze. Podle něj má Obama před sebou "ještě dlouhou cestu a hodně práce, než si ocenění zaslouží."


"Neocenili jsme to, co chce Obama učinit v budoucnosti, ale to, co již v průběhu minulého roku udělal," tvrdil Thorbjörn Jagland. Odměna za aktuální příspěvek ke zlepšení světa a k nenásilnému řešení konfliktů v uplynulém roce je podle něj přesně v souladu s poslední vůlí Alfreda Nobela.

Cenu dostal za současné úsilí, a aby ho povzbudila i v budoucnu
O pár minut později však stejný předseda Norského Nobelova výboru prohlásil, že cenou pro Obamu chce výbor podpořit jeho budoucí úsilí.

Američtí novináři chtěli znát odpověď, proč výbor ocenil někoho, kdo v již brzy posílí americkou armádu v Afghánistánu a jeslti cena není přímou intervencí do americké vnitřní politiky. Jagland místo přímé odpovědi cenu pro Obamu překvapivě srovnal s cenou pro
bývalého západoněmeckého kancléře Willyho Brandta. Toho výbor v roce 1971 podpořil v jeho "východní politice" při zlepšování vztahů mezi Západem a Východem.

Barack Obama o svém ocenění nebyl podle slov předsedy výboru informován s předstihem. "Báli jsme se možného úniku informací a
navíc jsme nechtěli prezidenta budit, když je ve Spojených státech ještě noc," řekl před novináři.

Prezident Spojených států byl vybrán z rekordního počtu 205

Kdo také získal Nobelovu cenu za mír

Kofi Annan (2001)

Jásir Arafat, Šimon Peres, Jicchak Rabin (1994)

Nelson Mandela, Frederik Willem de Klerk (1993)

Aun Schan Su Ťij (1991)

Michail Sergejevič Gorbačov (1990)

14. dalajláma (1989)

Lech Walensa (1983)

Matka Tereza (1979)

Henry Kissinger (1973)

Martin Luther King (1964)

kandidátů. Na historicky nejdelším seznamu kandidátů byl kromě Obamy ještě francouzský prezident Nicolas Sarkozy nebo Michael Jackson. Zpěvák ale nemohl být oceněn, neboť tato cena je udělována jen žijícím osobnostem.

Mluvilo se o afghánské lékařce...
Přestože Nobelova cena míru neměla jasného favorita, nejčastěji byla v této souvislosti zmiňovaná afghánská lékařka Sima Samarová, jež se v roce 2001 ve své zemi stala vůbec první ženskou vicepremiérkou.

Loni Nobelovu cenu za mír dostal bývalý finský prezident Martti Ahtisaari za své vyjednavačské a zprostředkovatelské úsilí při mezinárodních konfliktech.

Předávací ceremoniál, na kterém všichni letošní laureáti převezmou vedle finanční odměnu v hodnotě deseti milionů švédských korun (zhruba 25 milionů korun), diplom a zlatou medaili, se uskuteční tradičně 10. prosince, v den výročí smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.