Lidovky.cz

Polský prezident podepsal Lisabon, zbývá už jen Klaus

Evropa

  12:24aktualizováno  16:32
VARŠAVA - Polský prezident Lech Kaczyński dnes podepsal ratifikační dokument k lisabonské smlouvě, která reformuje fungování rozšířené Evropské unie. Poslední unijní zemí, kde smlouva ještě nebyla schválena, je tak Česko, kde po souhlasu obou komor parlamentu schází podpis prezidenta Václava Klause.

Polský prezident Lech Kaczynski s Lisabonskou smlouvou. Za ním stojí polský premiér Donald Tusk, švédský premiér Fredrik Reinfeldt , šéf Evropské komise Jose foto: ČTK

Český premiér Jan Fischer uvítal završení ratifikace lisabonské smlouvy v Polsku a věří v to, že v "dohledné době" se tento dokument reformující činnost Evropské unie podaří přijmout i v Praze.

Kaczyński před svým podpisem prohlásil, že smlouva znamená pro EU "změnu kvality". "Jsem hluboce přesvědčen, že tento velký experiment bude úspěšný," uvedl polský prezident.

Polský prezident Lech Kaczynski, za ním předseda evropského parlamentu Jerzy Buzek a v pozadí švédský premiér Fredrik Reinfeld

Slavnostnímu aktu ve Varšavě byli mimo jiné přítomni předseda Evropské komise José Barroso, šéf Evropského parlamentu Jerzy Buzek a Fredrik Reinfeldt, premiér Švédska, které v současnosti unii předsedá.

Polský parlament smlouvu schválil už loni, Kaczyński ale podpis odkládal do doby, než ji odsouhlasí Irové v opakovaném referendu. Irsko dokument loni v červnu v plebiscitu odmítlo, minulý týden jej však na druhý pokus podpořilo.

"Skutečnost, že irský lid změnil názor, znamenala oživení smlouvy,

Evropa vítá polský podpis

Z Paříže a Říma zaznělo ocenění dnešního podpisu polského prezidenta, Francie a Itálie shodně vyjádřily naději, že se celý unijní ratifikační proces podaří uzavřít do konce roku.

a proto už neexistuje žádná překážka pro její ratifikaci," řekl dnes Kaczyński. EU podle něj byla svazkem suverénních států a mělo by to tak zůstat i po vstupu smlouvy v platnost.

Aby se tak mohlo stát, musí smlouvu ratifikovat všech 27 členských států EU. Po dnešku není schvalovací proces dokončen už jen v České republice.

Euroskeptický prezident Václav Klaus smlouvu nemůže podepsat do doby, než ústavní soud posoudí, zda je dokument v souladu s českým právním řádem.

V pátek Klaus navíc vznesl požadavek na trvalou výjimku z Listiny základních práv EU, která je součástí lisabonské smlouvy. Obává se totiž možnosti prolomení takzvaných Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce.

The Times: Klaus chce poškodit instituci, kterou nenávidí
Mluvčí sudetských Němců Berndt Posselt označil Klausův postup za cynickou hru. Klaus podle něho ví, že Listina základních práv EU žádné právní důsledky pro majetkové poměry v členských zemích unie nevytváří. Jinde v Evropě byl dnes Klausův požadavek vesměs označován za zdržovací taktiku. Maďarský premiér Gordon Bajnai řekl, že je naprosto kontraproduktivní a brání ekonomickému oživení Evropy. Britský list The Guardian napsal, že Klaus popudil Brusel, Berlín a Paříž, a podle The Times evropští představitelé považují Klausovy požadavky jen za zdržování s cílem poškodit instituci, kterou nenávidí.

Podle francouzského Le Figaro jde o demagogický prostředek proti evropské integraci, která se Klausovi hnusí. Tento deník ale napsal, že Klausův požadavek není nesplnitelný - záruky dané Irsku před nedávným novým referendem o smlouvě by prý mohly být schůdným řešením i pro Čechy.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.