Co jste dělal 9. listopadu 1989, tedy v den, kdy padla berlínská zeď?
Na 9. listopad 1989 si vzpomínám ještě dobře. Příbuzná z NDR -důchodkyně - byla v tento historický den na návštěvě u nás v Lichtenrade (oblast v Západním Berlíně, pozn. red.). Šli jsme se najíst k Číňanům a potom jsme byli znovu doma. Moje matka a naše návštěva již byli v posteli. Vtom zavolal jeden soused. Byl jsem nucen odložit své spisy - tehdy jsem byl městským radním - a zapnul jsem televizi. "Nebudeš tomu věřit, Klausi," říkal. Připadalo mi těžké uvěřit tomu, co jsem viděl. Zeď byla otevřená, což v příštích týdnech a měsících ovlivnilo i mou práci. Staral jsem se totiž o organizaci začátku společného srůstu. Byla to úžasná doba, na kterou rád vzpomínám.
Na 9. listopad 1989 si vzpomínám ještě dobře. Příbuzná z NDR -důchodkyně - byla v tento historický den na návštěvě u nás v Lichtenrade (oblast v Západním Berlíně, pozn. red.). Šli jsme se najíst k Číňanům a potom jsme byli znovu doma. Moje matka a naše návštěva již byli v posteli. Vtom zavolal jeden soused. Byl jsem nucen odložit své spisy - tehdy jsem byl městským radním - a zapnul jsem televizi. "Nebudeš tomu věřit, Klausi," říkal. Připadalo mi těžké uvěřit tomu, co jsem viděl. Zeď byla otevřená, což v příštích týdnech a měsících ovlivnilo i mou práci. Staral jsem se totiž o organizaci začátku společného srůstu. Byla to úžasná doba, na kterou rád vzpomínám.
Jak byste popsal atmosféru v celém městě?
Nálada byla jedinečná. Takovou jsem ani předtím, ani potom nezažil. Euforie neznala hranic. Stala se věc, po které mnoho Berlíňanů a Berlíňanek několik desetiletí toužilo. Někteří v ni již ani nevěřili.
Jak tehdy Západní Berlíňané nahlíželi na své východoněmecké protějšky?
Šíleně se radovali z okamžiku svobody a obyvatele druhé části města přijímali s otevřenou náručí. Na Kurfürstendammu (třída, která patřila mezi centra Západního Berlína) všichni společně slavili. Východní Berlíňané neměli žádné západoněmecké marky, a nemohli platit. V těchto hodinách a dnech to však nehrálo žádnou roli.
Existují dnes stále rozdíly mezi západní a východní částí Berlína? Došlo již k plné integraci města?
Obě jeho části srostly dohromady. Berlín se opět stal společným městem. Samozřejmě se stále vyskytují rozdíly, které pramení z rozdílných životních zkušeností. K tomu je třeba připočíst, že se Berlín v posledních dvaceti letech vyvinul do pozice mezinárodně zaměřené metropole. Žijí zde lidé více než 180 národností. Pro ně všechny Berlín představuje otevřenou a liberální metropoli - "the place to be" (místo pro život).
Vyskytují se ještě dnes mezi východními a západními Berlíňany vzájemné předsudky?
Tu a tam to tak snad je. Jedná se však o postoje, které nemají žádnou budoucnost. Když jste v kontaktu s mladými lidmi, tak vidíte, že rozdílný původ již nehraje žádnou roli.
Musí se ještě v současnosti investovat více do východní části metropole než do západní?
Občas se takové debaty ještě vedou, rychle ale také pominou. V Berlíně musíme již dlouho myslet na zájmy celého města. Východ a západ nehrají už žádnou roli.
Pomáhá integraci obou částí to, že na radnici vládnete spolu s postkomunistickou Levicí?
Úplně neomezeně Levice východ nereprezentuje. Můj zástupce, senátor pro hospodářství (Harald Wolf), pochází například z okolí Frankfurtu nad Mohanem, to znamená ze staré spolkové republiky. Za správné považuji, že má strana - SPD - v obou částech města dosáhla při volbách zhruba stejný procentní podíl. To nás odlišuje od ostatních, i od Levice.
Myslíte si, že si Levice může lépe poradit s případnou frustrací některých východních Berlíňanů? Nacházíte ve vládě s postkomunisty i nějaké nevýhody?
Jak jsem již řekl, považuji takzvané východní kompetence Levice za přeceňované. Samozřejmě tato strana bezvýhradně reflektuje rozpoložení (východní části Německa) a vyhrocuje ho. Na rozdíl od sociálních demokratů ale nenese v takové míře zodpovědnost ve vládách. Potud to má i lehčí. Naše koalice v Berlíně funguje dobře, ale vše zůstává v té rovině, že jsme dvě různé strany, které také zastupují různé pozice.
Domníváte se, že v budoucnu může SPD s Levicí vládnout i na spolkové úrovni?
To lze dnes ještě těžko předpovídat. V zásadě nemožné to jistě není. Samozřejmě je třeba předpokládat, že bude k dispozici dostačující (parlamentní) většina a Levice se změní. Obsahově to na straně Levice předpokládá ještě hodně práce. Platí to zejména pro zahraniční, bezpečnostní a evropskou politiku. S SPD nelze realizovat vystoupení z NATO. A to je vybrán jen tento příklad.
I kvůli pádu zdi se Berlín stal symbolem svobody. Myslíte si, že tomu tak je i dnes?
Berlín byl před pádem zdi "výkladní skříní Západu". Ve studené válce byl symbolem západní svobody. S pádem zdi v roce 1989 bylo jasné, že se časy změnily. Demokratické výsady se, stejně jako u vás v Česku, prosadily ve většině států varšavského paktu. Věřím, že Berlín toto poselství - být městem svobody - bude i v budoucnu přenášet dál. Přitom ovšem nezapomínáme na to, že Berlín byl symbolickým městem i pro bolestné rozdělení kontinentu a zároveň i hlavním městem nacistického Německa, kde započala druhá světová válka a holokaust.
Kdybyste se zasnil, kam Berlín dojde za dalších 20 let? Myslíte si, že v tu dobu frustrace již definitivně vymizí?
Ano, myslím, že za 20 let i nejposlednější rozdíly mezi východem a západem (města) budou překonané. Krásné by bylo, kdyby se podařilo znovu naplnit pokladnu mého vysoce zadluženého města a zároveň podstatně zvýšit počet Berlíňanek a Berlíňanů, kteří mají práci.
Foto popis| Nadšení. "Šíleně se radovali z okamžiku svobody a obyvatele druhé části města přijímali s otevřenou náručí," říká o dnech, kdy před dvaceti lety padla berlínská zeď, starosta německé metropole Klaus Wowereit.
Nálada byla jedinečná. Takovou jsem ani předtím, ani potom nezažil. Euforie neznala hranic. Stala se věc, po které mnoho Berlíňanů a Berlíňanek několik desetiletí toužilo. Někteří v ni již ani nevěřili.
Jak tehdy Západní Berlíňané nahlíželi na své východoněmecké protějšky?
Šíleně se radovali z okamžiku svobody a obyvatele druhé části města přijímali s otevřenou náručí. Na Kurfürstendammu (třída, která patřila mezi centra Západního Berlína) všichni společně slavili. Východní Berlíňané neměli žádné západoněmecké marky, a nemohli platit. V těchto hodinách a dnech to však nehrálo žádnou roli.
Existují dnes stále rozdíly mezi západní a východní částí Berlína? Došlo již k plné integraci města?
Obě jeho části srostly dohromady. Berlín se opět stal společným městem. Samozřejmě se stále vyskytují rozdíly, které pramení z rozdílných životních zkušeností. K tomu je třeba připočíst, že se Berlín v posledních dvaceti letech vyvinul do pozice mezinárodně zaměřené metropole. Žijí zde lidé více než 180 národností. Pro ně všechny Berlín představuje otevřenou a liberální metropoli - "the place to be" (místo pro život).
Vyskytují se ještě dnes mezi východními a západními Berlíňany vzájemné předsudky?
Tu a tam to tak snad je. Jedná se však o postoje, které nemají žádnou budoucnost. Když jste v kontaktu s mladými lidmi, tak vidíte, že rozdílný původ již nehraje žádnou roli.
Musí se ještě v současnosti investovat více do východní části metropole než do západní?
Občas se takové debaty ještě vedou, rychle ale také pominou. V Berlíně musíme již dlouho myslet na zájmy celého města. Východ a západ nehrají už žádnou roli.
Pomáhá integraci obou částí to, že na radnici vládnete spolu s postkomunistickou Levicí?
Úplně neomezeně Levice východ nereprezentuje. Můj zástupce, senátor pro hospodářství (Harald Wolf), pochází například z okolí Frankfurtu nad Mohanem, to znamená ze staré spolkové republiky. Za správné považuji, že má strana - SPD - v obou částech města dosáhla při volbách zhruba stejný procentní podíl. To nás odlišuje od ostatních, i od Levice.
Myslíte si, že si Levice může lépe poradit s případnou frustrací některých východních Berlíňanů? Nacházíte ve vládě s postkomunisty i nějaké nevýhody?
Jak jsem již řekl, považuji takzvané východní kompetence Levice za přeceňované. Samozřejmě tato strana bezvýhradně reflektuje rozpoložení (východní části Německa) a vyhrocuje ho. Na rozdíl od sociálních demokratů ale nenese v takové míře zodpovědnost ve vládách. Potud to má i lehčí. Naše koalice v Berlíně funguje dobře, ale vše zůstává v té rovině, že jsme dvě různé strany, které také zastupují různé pozice.
Domníváte se, že v budoucnu může SPD s Levicí vládnout i na spolkové úrovni?
To lze dnes ještě těžko předpovídat. V zásadě nemožné to jistě není. Samozřejmě je třeba předpokládat, že bude k dispozici dostačující (parlamentní) většina a Levice se změní. Obsahově to na straně Levice předpokládá ještě hodně práce. Platí to zejména pro zahraniční, bezpečnostní a evropskou politiku. S SPD nelze realizovat vystoupení z NATO. A to je vybrán jen tento příklad.
I kvůli pádu zdi se Berlín stal symbolem svobody. Myslíte si, že tomu tak je i dnes?
Berlín byl před pádem zdi "výkladní skříní Západu". Ve studené válce byl symbolem západní svobody. S pádem zdi v roce 1989 bylo jasné, že se časy změnily. Demokratické výsady se, stejně jako u vás v Česku, prosadily ve většině států varšavského paktu. Věřím, že Berlín toto poselství - být městem svobody - bude i v budoucnu přenášet dál. Přitom ovšem nezapomínáme na to, že Berlín byl symbolickým městem i pro bolestné rozdělení kontinentu a zároveň i hlavním městem nacistického Německa, kde započala druhá světová válka a holokaust.
Kdybyste se zasnil, kam Berlín dojde za dalších 20 let? Myslíte si, že v tu dobu frustrace již definitivně vymizí?
Ano, myslím, že za 20 let i nejposlednější rozdíly mezi východem a západem (města) budou překonané. Krásné by bylo, kdyby se podařilo znovu naplnit pokladnu mého vysoce zadluženého města a zároveň podstatně zvýšit počet Berlíňanek a Berlíňanů, kteří mají práci.
Foto popis| Nadšení. "Šíleně se radovali z okamžiku svobody a obyvatele druhé části města přijímali s otevřenou náručí," říká o dnech, kdy před dvaceti lety padla berlínská zeď, starosta německé metropole Klaus Wowereit.
