Lidovky.cz

Začala platit Lisabonská smlouva, řada nejasností ale přetrvává

Evropa

  7:39aktualizováno  13:33
BRUSEL - V Evropské unii vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, která reformuje fungování rozšířené EU. Podle jejích zastánců má sedmadvacítce přinést více demokracie a efektivnější rozhodování. Zároveň však přetrvává celá řada nejasností.
Vlajka EU, euro (ilustrační foto)

Vlajka EU, euro (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Není například vyjasněna role prezidenta a ministryně zahraničí EU a dohady provázejí i změnu počtu europoslanců.

O smlouvě se jednalo šest let
Nejdůležitější změnou je, že Evropská unie získá takzvanou právní subjektivitu. S novým reformním dokumentem, o němž se jednalo zhruba šest let, se výrazně mění i rozhodování unie v řadě záležitostí. Sníží se počet oblastí, v nichž byl potřeba souhlas všech členských států. Evropský parlament naopak získá větší pravomoci.

Dále čtěte:

Posílí se i role národních parlamentů. Navíc bude teoreticky možné přenést pravomoci z Bruselu zpět na členské státy. Ve smlouvě je vůbec poprvé i možnost vystoupení státu z Evropské unie.

"Lisabon" zřizuje dvě zcela nové vrcholné funkce prezidenta a ministra zahraničí EU. První z nich bude od 1. ledna zastávat belgický premiér Herman Van Rompuy, řízení unijní diplomacie ode dneška převezme dosavadní britská eurokomisařka Catherine Ashtonová. Konkrétní pravomoci obou nových postů však zatím nejsou příliš jasné a počítá se s tím, že časem "vykrystalizují".

Konec jednání za zavřenými dveřmi

Jedním z prvních praktických dopadů lisabonské smlouvy je částečný konec jednání politiků za zavřenými dveřmi. Reformní dokument totiž počítá s vyšší průhledností vrcholné unijní politiky, jednání členských států EU o jednotlivých legislativních návrzích jsou tak ode dneška veřejná.

Jako první se o tom mohli přesvědčit ministři spravedlnosti, kteří dnes jednají v Bruselu a přenos ze zasedání je dostupný na internetových stránkách Rady EU.

Změnu ocení především média, přičemž jen u unijních institucí je akreditováno zhruba 1500 novinářů. Zatímco se dosud bruselští zpravodajové museli spoléhat na vlastní zdroje z jednání, nově budou moci většinu jednání sledovat na internetu. Některé části jednání bylo možné sledovat na internetu již v minulosti. Většinou šlo však o nepodstatné debaty.

Zpravodajství z institucí Evropské unie by tak teoreticky mělo být přesnější. V minulosti se totiž často opakovaly případy, kdy politici informovali například o dohodě na některém z legislativních návrhů, ve skutečnosti to však nebyla pravda. Jak bude větší průhlednost vrcholné unijní politiky fungovat, se ukáže nejspíš již ve středu při jednání ministrů financí EU. Ti se mají zabývat důležitou reformou dohledu nad finančními institucemi. Jednání by však mohla být vypjatá, protože většina členských států unie stojí proti největším státům EU - Francii, Německu a Velké Británii. Švédské předsednictví EU tak podle diplomatických zdrojů ČTK uvažuje o tom, že by přímý přenos z jednání v některých částech přerušilo, nebo že by se odvysílaly jen takzvané zahajovací řeči.

Jednání summitů EU, jichž se účastní hlavy členských států EU, ale nadále zůstanou neveřejná.

Změna počtu europoslanců
Nejasnosti provázejí i změnu počtu europoslanců. Nyní jich je 736, ale se vstupem lisabonské smlouvy v platnost má jejich počet vzrůst o 18 zákonodárců z 12 členských států. Není ovšem stále zřejmé, jaký klíč pro jejich zvolení některé vlády použijí, ani kdy se svých funkcí ujmou.

Lisabonská smlouva má přinést také větší posílení práv jednotlivých občanů. Počítá s tím Listina základních práv EU, která je součástí smlouvy. Poláci, Britové a Češi si však z této charty vyjednali výjimku. Ta česká by ale měla začít platit až s případným vstupem Chorvatska do unie.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.