Nová rubrika Světová trafikaVítejte v nové rubrice zpravodajského serveru Lidovky.cz! Každý pracovní den dopoledne tu budete nacházet výběr ze světových médií. Nepůjde o vyčerpávající přehled - nebylo by v lidských silách jej zpracovat a ostatně ani přečíst... Cílem je nabídnout selektivní a subjektivní přehled: výběr bude závist vždy na jeho autorovi a jeho oblastech zájmu. Chybět by ale každopádně nemělo, jak přední světové deníky hodnotí hlavní aktuální události. Budeme si všímat i zmínek o České republice a pro zpestření občas najdete i něco na odlehčení... Komentované citace budou střídavě připravovat členové redakce Svět "papírových" Lidových novin. Jelikož kvůli aktuálnosti budeme většinou čerpat z internetových verzí světových deníků, pod každou citací se budeme snažit uvést internetový odkaz pro ty, co by si chtěli přečíst komentovaný článek v původní úplné verzi. Doufáme, že se Vám bude tato nová minirubrika líbit. Petr Pešek, vedoucí redakce Svět |
Za dveřmi jsou nejen Vánoce, ale i klimatický summit v Kodani. Obsáhle se mu věnuje ve svém novém čísle britský týdeník The Economist, který obvykle ke spornému tématu globálního oteplování zastává výjimečně pragmatické názory. Podobně je tomu nyní. V úvodníku s lakonickým názvemStopping climate change (tedy Zastavování klimatických změn) předjímá, jak to na kodaňské schůzce může vypadat. "Dočkáme se moře prázdných řečí o zachraňování planety, bezpočtu fotek politiků v tmavých oblecích a se zasmušilými výrazy a - pokud půjdou věci podle plánu - dohody o omezení emisí. Jejím cílem bude zvrátit růst teplot, který se nakonec může ukázat marginální či samoregulující." Hned v zápětí ale následuje i skepse nad klimatoskeptismem, tedy nad marginalizací oteplování: "Může, ale nemusí." V závěru úvodníku ale jeho autor dochází k přesvědčení, že i špatná dohoda bude přeci jen lepší, než žádná - jen musí dávat větší logiku, než současná opatření. A optimisticky dodává: "Od politiků to vyžaduje vůdcovství a od voličů podporu. Koneckonců, svět je v jejich rukách." Ze závěrečné věty jen není zcela jasné, jestli je v rukách politiků, voličů či obou zároveň. Laskavý čtenář nechť si vybere. PŮVODNÍ ČLÁNEK NAJDETE ZDE
Internetový deník EUobserver se vrací k nedávným mocenským rošádám ve vrcholných orgánech EU - tedy při jmenování nového "prezidenta" (uvozovky jsou na místě!), "ministryně zahraničí" (taktéž) a především klíčových členů Evropské komise. Deník informuje, že kvůli francouzskému chlubení již tak očividným vítězstvím nad Brity byla zrušena návštěva francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v Londýně, která byla plánována na dnešek. Jde o to, že Francouzi prosadili na vlivný post eurokomisaře pro vnitřní trh svého Michela Barniera. "Londýnská City přijala oznámení o obsazení tohoto postu s hrůzou. Sarkozyho následné komentáře, jak 'odstavil' Browna a že jmenování bylo "triumfem" francouzských představ o regulování finančních trhů, pak jen přililo olej do ohně a rozlítilo Downing Street." PŮVODNÍ ČLÁNEK NAJDETE ZDE
Ve svém minulém přehledu jsem byl jedním z diskutujících obviněn, že z amerických médií vybírám jen "jasně levičácké plátky". Byť s tím tak úplně nesouhlasím, pokusím se potěšit i čtenáře tiskovin opačného zaměření. Výběr padl na jasně konzervativně zaměřený zpravodajsko-názorový portál časopisu National Review. Aby nebyl šok tak veliký, tak napoprvé vybírám příspěvěk umírněného a jako obvykle trefně argumentujícího historika Victora Davise Hansona o Íránu. Ten komentuje přístup Bílého domu k íránským jaderným ambicím. "Irán očividně tento nový, laskavý americký přístup sleduje - a dochází k několika chmurným závěrům: a to, že hrstka jaderných bomb poskytne Íránu politický kapitál a nová atmosféra stojí za (klesající) riziko, které se pojí s jejich výrobou." Bohužel nelze než souhlasit. Jen je třeba dodat, že ani předchůdce současného nájemníka Bílého domu si s tím nedokázal poradit, i když vůli možná měl. PŮVODNÍ ČLÁNEK NAJDETE ZDE
A na závěr něco na odlehčení, i když ani tady nejde o nic banálního. Slovenský deník SME se v článku Na devianta v MHD treba upozorniť (překlad snad netřeba) zabývá tzv. frotéry, tedy devianty hledajícími uspokojení v těsném konaktu s ostatními cestujícími. Tedy v tom, co většině pasažérů "socky" - neboli prostředků veřejné hromadné dopravy - žádné velké uspokojení neposkytuje. "Jela jsem ráno do práce, autobusy jsou tou dobou obvykle nacpané," popisuje deník svědectví jedné z obětí. "Náhle jsem ucítila pravidelné a rytmické pohyby," vypráví dále nejmenovaná žena a dodává: "Od své zkušenosti s frotérem podezřívám při nastupování do autobusu každého chlapa." Že na všem špatném může být alespoň skvrnka dobrého, ovšem osvětluje psycholog Róbert Mathé: "Stává se i to, že frotér za zážitek na místě poděkuje." Tak hezký víkend a pozor na tlačenice nejen v autobusech! PŮVODNÍ ČLÁNEK NAJDETE ZDE
