Důvod? Podle dokumentu se má zvýšit počet poslanců Evropského parlamentu o 18 na 754. Tito lidé budou ale jednotlivými zeměmi pouze vybráni, v letošních volbách do Evropského parlamentu totiž nemohli být zvoleni, protože Lisabon ještě neplatil.
Tento "výběr" navíc každá dělá podle svého vlastního klíče. Nové poslance tedy bude třeba odsouhlasit všemi státy Evropské unie. A nabízí se jediná možnost – dodatečný protokol.
Ten by mohl být poté "přilepen" k přístupové smlouvě s Chorvatskem, která by měla být někdy v příštím roce či v roce 2011 – podobně jako česká "Klausova výjimka". Nebo je zde ještě druhá možnost, o které píše list European Voice – protokol se připojí přímo k Lisabonské smlouvě, což by ale znamenalo nové kolo ratifikací ve všech členských zemích sedmadvacítky.
A to se mnohým zemím EU nelíbí. Mají totiž ještě živě v paměti, jak dlouhá a náročná byla vyjednávání o ratifikaci. Znovu otevírat diskusi o Lisabonu jim proto připadá nemožné.
"Standardní řešení, připojení k další smlouvě, by mohlo znamenat i dvouleté čekání. Proto to chtějí Španělé (v lednu vystřídají Švédy v předsednické roli EU – pozn. red.) udělat rychleji," uvedl pro LN bývalý vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.
Celý článek, podrobnosti o chybějících europoslancích, rozpočtu EU a rozhovor čtěte v pátečním vydání deníku
