Během mého letního putování po Srbsku, Černé Hoře a Chorvatsku jsem se setkala s množstvím odlišných tvrzení. Kdo tehdy začal válku? Kdo první vystřelil? Kdo páchal válečné zločiny? V každé ze zemí mají na tyto otázky odlišnou odpověď. Společné rozřešení se nyní Srbové a Chorvati snaží najít u Mezinárodního soudního dvora OSN v Haagu, kam nejdříve podal žalobu Záhřeb na Bělehrad a nyní i Bělehrad na Záhřeb.
Srbové chtějí u soudu dokázat, že Chorvati páchali genocidu, když ze svého území během ofenzivy v roce 1995 vyhnali srbské obyvatelstvo. "To ale mohou jen velmi těžko dokázat," prohlásil na toto téma chorvatský prezident Stjepan Mesič, kterého citoval srbský nejčtenější deník Blic v článku Mesić: Srbija će teško dokazati genocid nad Srbima (Mesič: Srbsko jen těžko dokáže, že došlo ke genocidě Srbů). "Žádný chorvatský voják nepřešel hranici se Srbskem, žádný voják nikoho v Srbsku nezabil, nespálil žádný dům, nebombardoval město," dodal Mesič. Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič podle něj naopak chtěl, aby Srbové z Chorvatska odešli. Chtěl je totiž přesídlil do Kosova, odkud zase vyháněl Albánce. PŮVODNÍ ČLÁNEK NAJDETE ZDE
Srbský deník Glas Javnosti si v článku Srbija traži pravdu (Srbsko hledá pravdu) všiml toho, že jedním z autorů chorvatské žaloby na Srbsko je i současný vážný kandidát na chorvatského prezidenta Ivo Josipovič. Srbský odborník na mezinárodní právo Radoslav Stojanovič v listu odhaduje, že by haagský soud mohl o obou žalobách rozhodnout do dvou let. Zároveň upozorňuje na důležitou věc: "Tyto spory stojí každou zemi několik milionů euro. Navíc v obou případech se genocida nedá dokázat. Došlo k válečným zločinům, zločinům proti lidskosti, ale ne ke genocidě. Myslím, že si to i Josipovič uvědomuje." PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE
Podobný názor jako Stojanovič má i Srb Vojin Dimitrijevič, šéf Bělehradského centra pro lidská práva. Obě žaloby podle něj nemají žádnou šanci na úspěch a jsou jen plýtvání energií a peněz. "Jen se tak zhorší vztahy mezi Chorvaty a Srby," uvedl Dimitrijevič pro srbský list Danas. "Aby šlo o genocidu, muselo by jít o násilné vyhánění a vyvražďování určité skupiny lidí. Dosud byl na území bývalé Jugoslávie označen za genocidu pouze masakr ve Srebrenici v roce 1995," dodal Dimitrijevič.PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE
Kdo páchal válečné zločiny? Pravdu má zjistit soud
Srbové a Chorvati, sousedé žijící kdysi v jednom státě, váleční nepřátelé, nyní věční rivalové. V dnešní Světové trafice zjistíme, že vztahy mezi těmito zeměmi jsou vyostřené i více než deset let od skončení válek v bývalé Jugoslávii.