Analýzy DNA svých vojáků v současnosti využívají armády Spojených států, Británie a Německa. Díky tomu mohou například rychleji pomoci vojákovi, který v boji utrpěl zranění a potřebuje transplantaci. Česká armáda podobné testy nedělá. V nejbližší době neplánuje ani jejich zavedení, řekla mluvčí náčelníka generálního štábu Mira Třebická.
V Polsku tento program začal v roce 2007 a skončit měl letos, ale kvůli úsporným opatřením, jež se v době hospodářského zpomalení nevyhnula ani armádě, se zatím podařilo prozkoumat DNA 6000 vojáků z původně plánovaných 20.000. Testy absolvovali hlavně potenciální účastníci zahraničních misí, pro něž jsou primárně určeny.
Vedoucí medicínského oddělení vojenské zdravotnické služby Andrzej Zabielski doufá, že program bude pokračovat. "Je už v pokročilém stadiu a jeho dokončení bude znamenat velký krok směrem k modernizaci naší armády," řekl v listu Polska. Připomněl, že poznatky o DNA se dají využít také v situaci, kdy vojákovi hrozí problémy se zákonem. Lze totiž rychle porovnat biologický materiál získaný na místě činu s DNA vojáka a buď ho ze skupiny podezřelých vyloučit nebo potvrdit jeho totožnost.
Polská armáda si podle deníku Polska od zkoumání genetického kódu svých příslušníků slibuje, že bude moci rozumně vydávat peníze na jejich výcvik. Pokud například testy ukážou, že voják může mít v budoucnu problémy se zrakem, nebude zařazen do výcviku na pilota stíhacích letadel. Do specializovaných jednotek bude možné vybírat nejvhodnější adepty, protože z genů se dá vyčíst třeba to, nakolik je člověk odolný vůči stresu.