Deník The Los Angeles Times píše o tom, jak se ve Spojených státech nenosí stavět marketingovou strategii na muslimských svátcích, přestože v zemi žije téměř 2,5 milionu muslimů (Marketing to Muslims poses a challenge for retailers). Jedním z prvních, kdo to zkusil, byl řetězec prodejen Best Buy (být první je vždycky výhoda, zvlášť když jde o věc, která vyvolá alespoň minimální poprask a zájem médií). Best Buy kampaň moc nestála, přesněji, nestála víc než obvykle. Letáky, o kterých je řeč v článku, vzbuzují emoce jen proto, že je na nich přání "Štastný svátek Id Al-Adhá (muslimský Svátek obětování, pozn. red.)".
Dá se celkem úspěšně namítnout, že v Evropě by si toho nejspíš nikdo nevšiml (krom muslimů), v Americe je ale islám od jisté doby citlivé téma. Fakt, že se ozvali lidé, kterým něco takového vadí, není výmysl marketingového oddělení řetězce Best Buy, taková už je prostě Amerika - na jednu stranu ctí svobodu slova a vyznání a na druhou umí být pěkně puritánská a zas a znova dokazuje, že myšlení řady lidí svazují předsudky.
"Urážíte všechny hrdiny a nevinné, kteří zemřeli 11. září - tím, že oslavujete svátek náboženství, které dalo pokyn k tomu, aby byli zabiti," citoval deník jeden z příspěvků, které došly na adresu Best Buy. Většina ostatních prostě napsala, že si u Best Buy už nikdy nic nekoupí. CELÝ ČLÁNEK NAJDETE ZDE
Deníky ve španělsky mluvících zemích rozebírají zatím poslední exces venezuelského prezidenta Hugo Cháveze, který nechal zavřít hned šest televizních kanálů, protože dávaly málo prostoru jeho maličkosti. Španělský deník El País v článku Venezuela se moviliza contra el "zarpazo" de Chávez a la "libertad de expresión" (Venezuela se bouří proti ráně, kterou Chávez zasadil svobodě slova) píše, že kvůli tomu opozice svolala celonárodní protesty, a to hned dvoudenní. Chávez je ale na něco takového zvyklý. Ve svém vlastním pořadu Aló, Presidente už lidem stačil vysvětlit, že dotyčné kanály porušovaly zákon o televizním vysílání. "Za to, že jejich vysílání skončilo, můžou oni sami, ne my," vedl věci na pravou míru Chávez. CELÝ ČLÁNEK NAJDETE ZDE
Faktem je, že Britové pijí jako zjednaní
Expert na právo Daniel Freedman si v dnešním komentáři pro deník The Wall Street Journal s gustem utahuje z návrhu zákona o alkoholu, který chce uvést do praxe britská vláda premiéra Gordona Browna. Vyhrožuje tím už dlouho, poznamenává Freedman, a ne že by nebyl důvod, dodává. Pro ilustraci cituje hned v úvodu Winstona Churchilla, který si odmítal přiznat svou závislost podobně jako Jack London ve své slavné knize Démon alkohol (když mu jeho žena pití vyčítala, Churchill namítl, že nemusí a ani nebude pít před obědem, po čase však slevil a hlásal pravidlo "ani jednu sklenku před snídaní").
Faktem je, že Britové pijí jako zjednaní - podle alarmujících statistik je v zemi na tři miliony alkoholiků. Nový zákon by se prý měl dotýkat i natolik konkrétních věcí, jako jsou soutěže v rychlosti pití (ty by měl vyloženě zakazovat a trestat).
Freedman podotýká, že jestli je někdo schopen podobně striktní regule vymyslet a zavést, pak je to jedině Brown. Připomíná, že to dokázal už během působení na postu ministra financí, postu, kterému je v Británii tradicí šéfovat se sklenkou v ruce. Benjamin Disraeli u toho popíjel brandy, Geoffrey Howe gin s tonikem a Kenneth Clarke whiskey, naproti tomu Brown jen a jen vodu, píše Freedman.
Problém je v tom, že Brownova vláda viní alkohol ze všech problémů, kterým dnes Británie čelí. "Jediné zlo, ze kterého jej ještě neviní, je globální oteplování," dodává ironicky Freedman a varuje na dálku Brity, aby nazašli tak daleko jako Američané nebo Rusové, kteří ve 20. století zavedli prohibici (u Rusů uvádí dva příklady - rok 1914, kdy se car pokusil zakázat vodku, a rok 1985, kdy s podobnou kampaní vyrukoval Gorbačov). CELÝ ČLÁNEK NAJDETE ZDE