Lidovky.cz

Může být Stepan Bandera Hrdinou Ukrajiny? Soud rozhodne

Svět

  20:05
KYJEV - Žalobou u civilního soudu v Doněcku bylo dnes napadeno rozhodnutí ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka jmenovat národním hrdinou problematického politika a bojovníka za ukrajinskou nezávislost Stepana Banderu.

Pomník Stepana Bandery v ukrajinském Lvově foto: Reprofoto

Jak oznamuje ruská agentura ITAR-TASS, další žalobu na prezidentský dekret přijal soud ve východoukrajinském Luhansku.

Juščenko, který po volebním neúspěchu zanedlouho prezidentský úřad opustí, jmenoval minulý pátek Banderu Hrdinou Ukrajiny za jeho zásluhy o ukrajinskou nezávislost. Jeho rozhodnutí vyvolalo kritiku zejména v Rusku, ale i v Polsku, Slovensku, Česku, Izraeli a dalších zemích.

Stepan Bandera

Bandera za druhé světové války bojoval proti nacistům, ale spolu s jednotkami německého wehrmachtu i proti Rudé armádě. Bojovníci jeho Ukrajinské povstalecké armády (UPA) v západní Ukrajině brutálně pronásledovali příslušníky jiných národností, zejména Poláky a Židy.

Stepan Bandera se narodil v lednu 1909 v obci Staryj Uhryniv v Haliči, jež byla součástí rakousko-uherské monarchie.

Doněcký advokát Volodymyr Olencevyč dnes svou žalobu opřel o tvrzení, že Juščenko při jmenování porušil řadu ukrajinských zákonů. Čestný titul Hrdina Ukrajiny může podle Olencevyče převzít jen ukrajinský občan, jakým Bandera, který se narodil jako poddaný rakousko-uherského mocnářství, nebyl.

Titul rovněž předpokládá "hrdinský skutek nebo vynikající pracovní úspěch", jehož podle doněckého právníka zakladatel UPA nedosáhl.

Další žalobce, šéf Luhanské oblasti Valerij Golenko, zdůvodnil své podání událostmi z roku 1946, kdy Ukrajina jako součást Sovětského svazu oficiálně žádala orgány OSN o Banderovo vydání. Źádost tehdy byla odmítnuta s tím, že Bandera není občanem Ukrajiny, a tudíž nepodléhá repatriačním zákonům.

Bandera nebyl jako Beneš, míní Klaus

Na diskusi o Banderovi v českých médiích zareagoval na svých stránkách i prezident Václav Klaus. Pod názvem Nelze mlčet odmítl především srovnání Bandery s Edvardem Benešem. Klaus neskrývá svou určitou rezervovanost vůči Benešovi, zdůrazňuje ale, že to byl přes určitá selhání vždy demokratický politik, kterého nelze stavět do jedné řady s Banderou, Pilsudským, Horthym
či Hlinkou jen proto, že ho část sousedních národů nemá ráda.

Slovenští odbojáři již dříve varovali, že přiznání titulu Banderovi může být pro mnohé neofašisty důkazem jakési rehabilitace fašismu. Z českých ohlasů Juščenkův postup jednoznačně uvítala předsedkyně české Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová, která v Banderovi vidí především antikomunistického bojovníka.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.