"Nerozumím tomu, když říkají, že NATO u ruských hranic posílí naši bezpečnost," odmítl nepřímo úvahy o rozšíření aliance o Ukrajinu a Gruzii, které Moskva tradičně považuje za sféru svého zájmu. Členem NATO už jsou pobaltské republiky Litva, Lotyšsko a Estonsko, proti jejichž přistoupení mělo Rusko v minulosti také výhrady.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv v pátek podepsal novou vojenskou doktrínu, která označuje za jedny z hlavních hrozeb bezpečnosti Ruska právě rozšiřování Severoatlantické aliance a budování strategické protiraketové obrany. Dokument, který Kreml zveřejnil na své internetové stránce, počítá i s možností udeřit jadernými zbraněmi jako první.
"Musím říci, že tato nová ruská doktrína neodráží realitu a jde proti snahám zlepšit vztahy mezi NATO a Moskvou. ... NATO není nepřítel Ruska," reagoval na zveřejnění dokumentu i dnešní Lavrovova slova generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
"Teď budou patrioty v Polsku. Posílí naši bezpečnost 60 kilometrů od našich hranic?", dodal dále kriticky Lavrov, který se ve svém příspěvku vyslovil spíše než pro rozšiřování NATO pro posílení role Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Umístění amerických raket Patriot v Polsku vyplývá ještě z dohod Varšavy a předchozí americké administrativy George Bushe o vybudování základny s obrannými střelami na polském území jako součásti amerického protiraketového deštníku v Evropě.
Jeho prvkem měla být i radarová stanice v Česku. Současný americký prezident Barack Obama však od plánů svého předchůdce loni ustoupil a představil novou raketovou strategii proti hrozbě útoku z Íránu spočívající na mobilních střelách. Na chystané rozmístění patriotů to ale vliv nemělo.
K hlavním vnějším hrozbám ruská doktrína řadí i vytváření systémů protiraketové obrany, militarizaci kosmu a rozmísťování vysoce přesných nejaderných strategických zbraní.
