Lidovky.cz

Srbové v EU? Asi až v roce 2020 a až se vyřeší otázka Kosova

Evropa

  12:30
Srbská média se zabývají ve svých článcích třemi hlavními tématy – stíhání válečných zločinců, otázka Kosova a budoucí členství země v Evropské unii. Ač každý článek pojednává relativně o něčem jiném, všechna tři témata spolu úzce souvisí. Pokud totiž nebude vyřešena spolupráce Bělehradu s haagským tribunálem a dopaden válečný zločinec Ratko Mladič, Srbové si mohou nechat o vstupu do sedmadvacítky jen zdát. Plnohodnotným členem EU se Srbsko také nestane do doby, než vyřeší vztah ke své bývalé provincii Kosovo. I když Bělehrad nezávislost tohoto státu neuznalo, většina států unie naopak ano.

Srbský prezident Boris Tadić foto: KAROLY ARVAI Reuters

Na konci prosince loňského roku podalo Srbsko oficiální přihlášku do Evrospké unie. Srbský list Danas v jednom ze svým hlavních článků v této souvislosti zmiňuje, že o budoucím statusu země by měl zítra jednat v Bruselu místopředseda srbské vlády Božidar Djelič s českým eurokomisařem pro rozšíření Štefanem Fülem.

Podle Djeliče je reálné, že by mohli získat status kandidátské země již na počátku příštího roku. To ale vůbec neznamená, že cesta do evropského bloku bude rychlá. Jak totiž stejný deník poznamenává ve svém článku Brzina je velika srpska iluzija (Rychlost je velkou srbskou iluzí), podle nedávného průzkumu si sice více než polovina Srbů myslí, že vstoupí do EU za méně než pět let, nejspíš tomu tak nebude. I když Srbsko získá status kandidáta v roce 2011, přístupové rozhovory začnou nejspíš až v dalším roce. Skončit by mohly o čtyři roky později, tedy v roce 2016 a země by tak reálně mohla do EU vstoupit v roce 2018. To se ovšem neberou v potaz nejrůznější komplikace, které na pouti do sedmadvacítky mohou nastat. Pravděpodobnější je tedy členství až od roku 2020. PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE

Jednou z hlavních komplikací je právě vztah Bělehradu a Prištiny. Za pár dní to budou přesně dva roky, jihosrbská provincie Kosovo vyhlásila nezávislost na Srbsku. Bělehrad ale tento krok neuznal a podal u Mezinárodního soudního dvora OSN v Haagu stížnost na legálnost tohoto rozhodnutí. Je ale možné, že v blízké budoucnosti bude srbské politiky čekat těžká volba: Stát se kandidátskou zemí nebo i nadále bojovat za Kosovo? V souvislosti s budoucím členstvím země v EU totiž sice dosud nebyla otázka Kosova zmiňována, může se ale stát, že brzy zazní ultimátum typu Můžeme vás posunout směrem do unie, ale musíte uznat nezávislost své bývalé provincie. Tento krok ale rozhodně odmítl španělský velvyslanec v Srbsku. "Řešení otázky Kosova by nemělo ovlivnit cestu Srbska za statusem kandidátské země. Tento problém by se měl otevřít až v nějaké další fázi přístupových rozhovorů," uvedl pro srbský deník Glas Javnosti Inigo de Palacio Espana. Jak dodal, řešení otázky Kosova musí být přijatelné pro obě strany, jak pro Srby, tak pro Kosovany. PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE

Druhým problémem Srbska je údajná nedostatečná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Stále se totiž nedaří dopadnout někdejšího velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče. Bělehradští politici se již několikrát nechali slyšet, že dělají jeho dopadení všechno, Haag chce však vidět výsledky. O činnosti srbského státního zástupce pro válečné zločiny informoval ve svém článku Vukčević: Oduzimamo imovinu ratnih zločinaca (Vukčević: Vezmeme válečným zločincům majetek) srbský deník Danas. Jak uvedl Vladimir Vukčević v rozhovoru pro tento list, jeho úřad určitě nezahálí. Nyní se například chystá otevřít dva velké případy, při kterých přišlo o život více než 250 lidí. "První případ se týká válečného zločinu, ke kterému došlo ve čtyřech lokalitách. Víme o skupině asi deseti lidí, kteří mají na svědomí 200 obětí. V druhém případě figuruje dvacet zločinců, kteří zabili více než 50 lidí," prohlásil Vukčević.

Bližší podrobnosti případů nechtěl zveřejnit, dodal ale, že se chystají i na něco nového, a sice obviněných zabavovat jejich majetek, což se dosud nedělo. "Budeme se soustředit nejen na zločiny, ale i na odebírání majetku získaného díky těmto zločinům. Zločinci totiž svým obětem brali peníze, zlato a další cennosti. A nyní jsou to bohatí lidé, kteří si v Srbsku spokojeně žijí," vysvětlil srbský státní zástupce. PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.