Pokus vyvolal v Rakousku obrovské pobouření mezi ochránci zvířat i politiky, kteří požadovali zastavení studie. Experti z innsbrucké lékařské univerzity ji nakonec přerušili. Deset z 29 zvířat experiment nepřežilo. Šéf projektu Peter Paal tehdy označil zastavení výzkumu za "velkou ztrátu". Pokus povolila loni v Rakousku etická komise ministerstva pro vědu. Aktivisté podali kvůli týrání zvířat trestní oznámení.
Někteří lékaři a vědci nyní začínají mluvit o tom, že by pokus měl pokračovat. Šéf zvířecí pokusné stanice lékařské univerzity v Innsbrucku Hermann Dietrich věří, že by získané poznatky mohly být pro lékaře velmi cenné a mohly by jim pomoci při záchraně zavalených. Zatím se prý totiž přesně neví, na co člověk pod lavinou umírá. Pokus by mohl díky "vědecky vysokému standardu kvality" objasnit, jakou roli hraje nedostatek kyslíku, nadbytek oxidu uhličitého, podchlazení a tlak sněhu, míní Dietrich.
Podobný pohled na to má i prezident mezinárodní komise pro horskou pohotovostní medicínu a lékař rakouské horské služby Fidel Elsensohn. Přerušení pokusu lituje. "Kdyby se prasata zahrabala do umělého sněhu v laboratoři, výsledky by zdaleka nebyly tak vypovídající, ale pokus by se nerušeně mohl dokončit," uvedl.
Také podle transplantačního chirurga Raimunda Margreitera by obnovení pokusu bylo smysluplné. "Muselo by se ale možná hledat místo stranou sjezdovek a s chápavými místními politiky a jim by se muselo vše odpovídajícím způsobem vyložit," dodal.
Výsledky lednového lavinového testu na vepřích měly podle innsbruckých badatelů posloužit ke zvýšení šancí na přežití lidem pod lavinou. Vědci tvrdili, že požadované údaje nemohli získat jinak a že pokus se nedal obejít. Kritici naopak mluvili o barbarství a nedostatku citu pro etický rozměr vědy. Referent tyrolské vlády pro ochranu zvířat označil tehdy pokus za "morálně navýsost pochybný".
