Podle agentury Reuters to uvedl turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu. Na tiskové konferenci v Ankaře ale dodal, že krok USA může zkomplikovat parlamentní ratifikaci turecko-arménské dohody o normalizaci vztahů. Washington zároveň vyzval, aby přijetí rezoluce ještě zablokoval.
Čtěte také: |
Právě masakry Arménů za osmanské říše jsou dlouhodobou překážkou v narovnání vztahů mezi oběma zeměmi. Arménie masakry označuje za genocidu.
Tento termín však Ankara odmítá a ostře protestuje proti snahám ostatních zemí tento termín aplikovat.
Zastánci rezoluce v zahraničním výboru zvítězili těsným rozdílem jediného hlasu. O rezoluci nyní bude hlasovat celá Sněmovna reprezentantů, výsledek jednání je ale nejistý, zřejmě i kvůli okamžité reakci Turecka, které proti dokumentu ostře protestovalo okamžitým odvoláním svého velvyslance z USA.
Naopak Arménie rozhodnutí uvítala.
Administrativa prezidenta Baracka Obamy přitom ještě před hlasováním zákonodárců usilovala o jeho odklad s ohledem na pravděpodobnou roztržku s Tureckem.
Americká vláda se také obávala signálů z Ankary, že rezoluce naruší i turecko-arménské usmiřování. Dohodu předpokládající normalizaci vztahů mezi Tureckem a Arménií musejí ratifikovat parlamenty obou zemí. Cílem protokolů podepsaných loni v říjnu je obnovit diplomatické vztahy mezi oběma státy, otevřít společné hranice a ukončit tak dlouholeté nepřátelství.
Podle Jerevanu zahynulo v letech 1915-1917 při vraždění a deportacích v osmanské říši přes půldruhého milionu Arménů. Turecko připouští jen 300 000 až 500 000 mrtvých, které ale označuje za oběti války, a odmítá označení genocida.
