Paroubek odmítá navýšení počtu lidí v českém kontingentu, dovede si prý totiž představit změnu struktury české mise v Afghánistánu. Ta by však byla podle Rasmussena jen částečným řešením. NATO totiž potřebuje i dodatečné navýšení, jak již navrhla česká vláda.
Konkrétní požadavky NATORasmussen požádal 51 vojáků, z nichž 19 by se mělo podílet na výcviku afghánských vojáků, zbytek by pracoval v rámci dvou lékařských klinik. Český kabinet přitom dosud navrhl vyslání dalších 55 lidí a dvou radarů. S výcvikem místní afghánské policie by mělo pomáhat 15 vojenských policistů, až 40 vojáků se dvěma dělostřeleckými radiolokátory Arthur by mělo střežit polské základny v provincii Ghazní. Parlament pro letošní rok schválil nasazení až 535 vojáků v Afghánistánu. |
Premiér Jan Fischer konstatoval, že nedokáže předpovědět, zda parlament zvýšení české účasti v Afghánistánu schválí. "Není žádné tajemství, že země je tři měsíce před volbami a že...je to politicky velmi složitá situace, v níž vláda odeslala svůj návrh sněmovně," uvedl Fischer, který je připraven udělat vše pro to, aby návrh obhájil.
"Zásadní pro naši strategii je zajištění fungování naší výcvikové mise v Afghánistánu a očekával bych, že u českých obyvatel i politiků se mi v tom dostane podpory," řekl Rasmussen. NATO podle něj nechce v Afghánistánu zůstat navždy. Proto tam nyní členské státy posílají víc vojáků a expertů.
Aliance musí být podle něj schopna úspěšně předat odpovědnost Afgháncům, a připravit tak postupné snižování vojáků.
Výzva všem aliančním členům"Očekávám nový pokrok v letošním roce," řekl k situaci v neklidné asijské zemi Rasmussen. "Potřebujeme také školit více příslušníků policejních a vojenských afghánských jednotek. Apeluji na všechny alianční země, aby přispěly k výcviku," dodal. |
Šéf NATO, jenž přijel do Česka od svého loňského nástupu do funkce poprvé, ocenil český rekonstrukční tým v afghánském Lógaru. Je to příklad sloučení civilní rekonstrukce a zajištění bezpečnosti, míní.
Hovořil též o tvoření nové koncepce aliance. Řekl, že obrana území členských států zůstává základní funkcí NATO. Není to ale prý v rozporu s posilováním kapacit proti novým hrozbám, jako jsou terorismus nebo kybernetické útoky. Generální tajemník hovořil o nutnosti vytvoření protiraketového štítu pod hlavičkou aliance, aby se členské státy dokázaly chránit před hrozbami 21. století. Štít je podle něj důležitý projekt konceptu.
Rasmussenovi se zamlouvá česká iniciativa pro větší využití vrtulníků typu Mi v misích NATO. Nadnárodní řešení jsou podle něj potřebná, neboť zajistí efektivnější akce.
Podrobnosti a rozhovor s generálním tajemníkem NATO čtěte v sobotním listu
