Federální úřad pro vyšetřování (FBI) si jej pochvaluje. Dosud se mu totiž podařilo dopadnout téměř 94 procent nebezpečných pachatelů, které na něm zveřejnil. Veřejnost přitom pomohla k zatčení zhruba třetiny z nich.
"Je to jeden z nejúspěšnějších programů FBI," řekl v úterý novinářům ve Washingtonu David Johnson, který ve vyšetřovacím úřadu pracuje v sekci násilných zločinů. Dosud se podle něj na seznamu, který FBI poprvé zveřejnil 14. března 1950, ocitlo 494 hledaných zločinců. Úřad jich dopadl 463. Na zatčení nejhledanějšího muže současnosti, šéfa teroristické sítě Al-Káida Usámy bin Ládina, který vévodí aktuální verzi seznamu, ale stále čeká.
Federální úřad pro vyšetřování, jmenovitě jeho tehdejšího šéfa Edgara Hoovera, k jeho vzniku v roce 1949 inspiroval novinář agentury UPI James Donovan. Obrátil se na FBI s dotazem, zda by mu nemohl poslat jména "nejdrsnějších" zločinců. Když pak publikoval svůj článek, setkalo se to s velkým ohlasem a úřad začal seznam publikovat pravidelně.
Nejdéle je na seznamu Donald Webb - 25 let
Jako vůbec první se na něm v roce 1950 ocitl Thomas Holden hledaný za několikanásobnou vraždu. Agenti Federálního úřadu pro vyšetřování jej dopadli v Oregonu o rok a tři měsíce později na základě upozornění muže, který si o případu přečetl v místních novinách. FBI se tak hned napoprvé vyplatila základní myšlenka seznamu: "čím více lidí zná něčí obličej, tím těžší je schovávat se". Do roka od zveřejnění na seznamu je dopadeno 60 procent hledaných.
Nejkratší dobu si na svobodě po uvedení svého jména v seznamu pobyl Billie Austin Bryant hledaný v roce 1969 za vraždu dvou agentů FBI. Policie jej spolu s agenty úřadu zatkla dvě hodiny po zveřejnění seznamu. Nejdéle pak zatím na seznamu figuruje Donald Eugene Webb podezřelý ze zabití policisty.
"Je tam už 25 let a deset měsíců a stále ho nemáme," uvedl Johnson. Seznam se podle něj během své existence pochopitelně vyvíjel. Zatímco v 50. letech na něm byli převážně bankovní lupiči či zloději aut, v neklidných 60. letech to byli sabotéři či únosci, v 70. letech organizovaní zločinci, v 80. letech pašeráci drog, tak v 90. letech a současnosti na něm jsou sexuální násilníci nebo teroristi. Do budoucna prý lze očekávat i počítačové zločince. FBI pachatele na seznam zařazuje s ohledem na závažnost jejich zločinů a šanci, jakou dává zveřejnění případu na jejich dopadení.
FBI má pobočku i v Praze
Mění se také způsob, jakým úřad o seznamu informuje. Zatímco dříve býval na každé poště, od roku 1996 jej FBI umisťuje na internet. Stálicí zůstávají rádio a televize. Nejvíce dopadených hledaných zločinců na základě tipů veřejnosti má ve Spojených státech pořad Nejhledanější lidé v Americe televizní stanice Fox. V poslední době také FBI o seznamu informuje na komunikačních sítích Facebook a Twitter, chystá také aplikaci do populárního telefonu iPhone. Již nyní na něj ale podobné programy existují.
Tip vedoucí k úspěšnému dopadení některého z nejhledanějších zločinců jeho autorovi vynese nejméně 100.000 dolarů, což je základní odměna. V případě některých zvláště nebezpečných hledaných lidí pak může být i vyšší. Pokud by se někdo s FBI podělil o informace o současném pobytu bin Ládina, přišel by si na 27 milionů dolarů (přes půl miliardy korun).
Federální úřad pro vyšetřování při hledání zločinců spolupracuje i se svými protějšky v zahraničí. V současnosti má zastoupení v 75 zemích světa, odkud jeho pracovníci pokrývají 200 zemí. Jednu z poboček má FBI v Praze. Nejčastěji ale lidi ze seznamu nejhledanějších v zahraničí zatýká v Mexiku.
