Peking zahalil oranžový mrak, lidé nosí masky a brýle, aby se alespoň částečně ochránili před dusivým prachem. Dnešní počasí zhoršil i fakt, že ve městech stále leží spousty písku a prachu z poslední bouře, řekl mluvčí čínského meteorologického úřadu Tuan Li. Bouře zatím postihla území, na které žije asi 250 milionů lidí.
Podívejte se na fotogalerii:
|
Písečné bouře pochází převážně z oblasti pouště Gobi. Jedna z největších pouští na světě sahá od Mongolska až po severní Čínu. Teplé jarní počasí, které bouřím přeje, může prach z pouští a polopouští severu Číny zanést až do Jižní Koreje, Japonska, někdy dokonce až do Spojených států.
Mezi dlouhodobé důvody vzniku písečných bouří patří odlesňování rozsáhlých území, příliš intenzivní pastva zvířat, růst měst a další jevy, které vedou k postupnému rozšiřování pouští na severu a západě země. Jih Číny navíc postihlo sucho, které ohrožuje dodávky pitné vody pro 20 milionů lidí.
Písečné bouře jsou v Číně relativně časté, průměrně jich udeří asi dvě desítky ročně. Podle čínské akademie věd stoupl za posledních 50 let jejich počet šestinásobně. Nejhorší bouře zasáhla Peking v roce 2006, na město tehdy dopadlo asi 300.000 tun písku. Na boj s rozšiřováním pouští, které tvoří jednu třetinu území státu, již čínská vláda vynaložila miliony dolarů.