Oznámil to dnes médiím Adam Cyra z muzea v bývalém koncentračním táboře. Již o den dříve bylo oznámeno, že se část dokumentů týká dalších funkcionářů a strážných z jednotek SS.
Experimenty na dvojčatech
"Nález nabývá na důležitosti tím, že jména figurující v dokumentech nejsou jen řadových příslušníků SS. Jsou mezi nimi i jména velmi známých nacistických zločinců, jako Josef Mengele, lékař nechvalně známý nejen osobní selekcí do plynových komor, ale i ještě hroznějšími experimenty na dvojčatech," řekl Cyra podle agentury AFP.
"Jsme přesvědčeni, že jde o Mengeleho, i když jeho jméno na jednom dokumentu mělo chybný pravopis 'Mergerle' a bylo ručně přepsáno přes jiné jméno," dodal. Podle něj šlo o potravinové lístky.
Část dokumentů se týká vedoucího lékárny v Osvětimi Victora Capesiuse, který do Osvětimi přišel v únoru roku 1944 z Dachau a na této pozici zůstal až do evakuace osvětimského vyhlazovacího tábora v lednu 1945. Nadšený nacista Capesius za druhé světové války vstoupil do SS, v Osvětimi prováděl na vězních pokusy s léky. Do roku 1946 byl Capesius vězněn v táboře pro válečné zajatce, pak byl ale propuštěn a v 50. letech si otevřel lékárnu na jihozápadě Německa. V roce 1965 byl odsouzen k devíti rokům vězení, už po třech letech se ale dostal na svobodu.
Dokumenty se týkají všech táborových lékařů
Mezi listinami je například také úředně potvrzený úmrtní list Capesiusova předchůdce ve funkci vrchního lékárníka v osvětimském vyhlazovacím táboře Adolfa Krömera. Zemřel podle něho v únoru 1944 na infarkt, i když Capesius později tvrdil, že byl zastřelen za to, že mezi členy SS v Osvětimi šířil poraženeckou náladu. Další dokumenty se týkají dalších táborových lékařů Horsta Thila a Horsta Fischera. Posledně jmenovaný byl v roce 1966 odsouzen a popraven v bývalé NDR.
Jsou zde jména osob, které hrály rozhodující roli při vyhlazování Židů v Osvětimi a Březince, kteří se zabývali selekcí při příjezdu židovských transportů a rozhodovali o užívání plynu cyklon B v komorách," řekl Cyra.
Muž dokumenty na půdě našel již před 15 lety během opravy svého domu v městě Osvětim, který koupil až po skončení druhé světové války. Teprve nyní ale byly dokumenty vyhodnoceny, napsala agentura DPA. Vyhlazovací tábor v Osvětimi je do dneška symbolem zvěrstev, jež během druhé světové války napáchalo hitlerovské Německo. V táboře zahynulo 1,1 milionu lidí, převážně Židů. Nežidovských Poláků zde bylo zabito mezi 70 000 a 75 000, Romů 21 000, sovětských válečných zajatců 15 000 a zajatců z jiných zemí 10 000 až 15 000. Koncem ledna 1945 tuto továrnu na smrt osvobodila Rudá armáda.
