Operace byla prostá: při dnešním přechodu na letní čas si pět z 83 regionů neposunulo hodinové ručičky dopředu jako dosud, ale raději si o hodinku déle pospalo. Zmenšit počet časových pásem navrhl prezident Dmitrij Medveděv loni v listopadu, aby se usnadnilo řízení a podnikání v rozlehlé zemi.
"Zvykli jsme si pyšnit se množstvím (časových pásem), protože se nám zdály jasnou ilustrací velikosti naší země. Ale zamysleli jsme se někdy vážně nad tím, nakolik tak drobné dělení umožňuje efektivně řídit zemi?" otázal se prezident. Čína si vystačí s jedním pekingským časem a USA se čtyřmi pásmy. Podle některých vědců by pro Rusko prý bylo optimálních šest pásem.
Nápad se dočkal velikého ohlasu a prezident nyní sbírá argumenty pro zrušení přechodů k zimnímu a letnímu času vůbec. Ohlas však není jednoznačný a část Rusů brblá. Odpůrci změn už straší, že prý účty za osvětlení vzrostou, nebude možné využít celou dobu denního svitu pro práci, na populární chaty budou lidé odjíždět již za pálícího slunka, které jim sežehne sazenice na zahrádkách, naopak za tmy se budou vracet děti ze škol, lidé budou méně navštěvovat knihovny a divadla, zvýší se počet a závažnost dopravních nehod a vzroste pouliční kriminalita. Nakolik jsou obavy reálné, zřejmě ukážou až zkušenosti z pěti regionů, které dnes ručičkami nehýbaly.
O vlastní pásmo přišly Čukotka a Kamčatka
Východní obří poloostrovy Čukotka a Kamčatka totiž přešly na magadanský čas, a tím zaniklo nejvýchodnější časové pásmo. Časový rozdíl obou nejvzdálenějších končin od Moskvy se tak zmenšil z devíti na osm hodin, od východoruských metropolí Vladivostoku či Chabarovska na hodinu. Přechodem regionu Udmurtska a Samarské oblasti na moskevský čas zase zmizelo časové pásmo s hodinovým náskokem oproti metropoli.
Kuzbas (alias Kemerovská oblast) zase přešel z krasnojarského na omský čas jako jiné kraje na jihu západní Sibiře, Novosibirsk, Tomsk a Altaje. Časový rozdíl oproti Moskvě se tak zkrátil ze čtyř na tři hodiny. Změnu si už pochvalují místní činovníci. Důvod ke spokojenosti prý mají i diváci federálních televizních programů.
Ale v povolžské Samaře proti změně vyvstala opozice, dokonce se i demonstrovalo. Na počátku 90. let se tu přejít na moskevský čas nepovedlo, protesty si vynutily navrácení "samarského času". V Udmurtsku se lidé zase bojí, zda se změnou času nepřijdou i o "uralské příplatky", představující 15 procent mzdy.
Další na řadě v "časové reformě" prý může být obří východosibiřský region Jakutsko, který se dosud rozkládá ve třech časových pásmech, či Kaliningrad. Tato nejzápadnější ruská enkláva na pobřeží Baltu dosud žije hodinu "za" Moskvou. A v ruském parlamentu je už i návrh na zrušení letního času vůbec. Podle průzkumu střediska Levada by tento krok přivítalo 46 procent Rusů, 36 procent je proti.
