Šéfové vlád Polska a Ruska na události z jara 1940, které jsou do dneška jedním z nejcitlivějších míst vztahů mezi Varšavou a Moskvou, budou letos poprvé vzpomínat společně. "Doposud jsme si výročí katyňského masakru připomínali sami, nyní půjde i o ruskou státní slavnost," řekl dnes v televizi TVN24 Slawomir Dembski, ředitel Polského institutu mezinárodních záležitostí. Putin tak podle něho bude mít možnost říct jménem Ruska něco, co by mohlo otevřít novou kapitolu v polsko-ruských vztazích. Očekává se, že ruský premiér ve středu v Katyni Tuskovi předá další dokumenty, které do této události vnesou opět více světla.
Poláci pozitivně vnímají také to, že ruská státní televize v pátek na kanálu Kultura určeném spíše pro náročné diváky odvysílala film Katyň režiséra Andrzeje Wajdy, který natočil podle vlastních zkušeností. Jeho otec patřil mezi katyňské oběti. Americká novinářka a odbornice na východní Evropu Anne Applebaumová v listu The Washington Post napsala, že mohlo jít o signál toho, že vláda v Moskvě opouští dosavadní politiku rehabilitace sovětského diktátora Josifa Stalina. "Možná Putina, který má v hlavě větší problémy, unavil starý spor (s Polskem o Katyň), možná něco chce, například ústupky ve věci plynu nebo ropy," domnívá se Applebaumová.
Polští důstojníci padli do sovětského zajetí v rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop o neútočení mezi oběma velmocemi. Moskva dlouho z masakru obviňovala nacistické Německo, pravdu přiznala až před dvaceti lety. Rusko vyšetřování katyňského masakru uzavřelo v roce 2004 s tím, že spis zůstane přísně utajený, protože část dokumentů obsahuje státní tajemství. Příbuzní Poláků zastřelených na jaře roku 1940 v Katyňském lese u Smolenska nedaleko rusko-běloruských hranic a na dalších místech se vyšetření okolností masakru a rehabilitování svých blízkých dožadovali i u ruských soudů. Nicméně nejvyšší soud začátkem loňského roku došel k závěru, že zločin je promlčený. Loni se rodiny obětí také kvůli tomu, že Moskva odmítá vydat informace o okolnostech smrti zavražděných v Katyni, obrátily na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Přečtěte si také: |
Rusko se bojí žádostí o odškodnění
Gesta ruské strany jako společná připomínka katyňského masakru na úrovni premiérů nebo odvysílání Wajdova filmu a debata o něm jsou sice pro polskou stranu povzbuzením, studenou sprchu ale pro ni představuje odpověď Moskvy na žalobu příbuzných katyňských obětí u štrasburského tribunálu. Rusko v dopise o katyňském masakru, k němuž se dostal list Rzeczpospolita, píše jako o "záležitosti" nebo "události", ani jednou se nezmiňuje o "zločinu" nebo "vraždě". Rehabilitaci Poláků, jež na jaře 1940 zavraždila NKVD, neplánuje, protože prý chybí historické dokumenty, které by vyjasnily, proč byli odsouzeni k smrti.
"Rusko bude připravené dělat gesta, které nebudou mít právní následky," řekl k odpovědi Moskvy štrasburskému tribunálu politolog a odborník na Sovětský svaz Wlodzimierz Marciniak. "Rusko by muselo řešit zločiny na vlastních obyvatelích, bojí se žádostí o odškodnění," dodal. Europoslanec za vládní Občanskou platformu Boguslaw Sonik Rzeczpospolité řekl, že Putin dělá gesta pro potřeby politiky, jeho vláda ale zároveň zastává takové stanovisko, jaké je obsažené v dopise do Štrasburku. "Celý ten postup odpovídá ruské tradici - dobrý car a špatní úředníci," uvedl Sonik.