Evropská unie si stanovila cíl získávat do roku 2020 deset procent pohonných hmot z obnovitelných zdrojů, stále více výzkumů však ukazuje, že používání biopaliv k žádnému podstatnému omezení emisí skleníkových plynů v čele s oxidem uhličitým nevede a naopak je svými nepřímými důsledky ještě zvyšuje. Získávání nové zemědělské půdy pro pěstování plodin na biopaliva totiž často jde na úkor lesů a mokřin, což ruší veškeré přínosy používání biopaliv v automobilech.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Biopaliva škodí přírodě víc než benzin, říkají studie. EU proto otáčí
Analýza, kterou Evropská komise k údivu pozorovatelů odstřihla od nedávné souhrnné zprávy o biopalivech a neuveřejnila, zjišťuje, že kvůli bionaftě z evropské řepky se nepřímo uvolňuje do ovzduší 150,3 kilogramu CO2 na jeden gigajoule a u bioetanolu z evropské cukrové řepy je to 100,3 kg. To je zřetelně více než emise 85 kg z běžné nafty nebo benzinu.
Největší nepříznivý dopad má podle studie bionafta z americké sóji, kde nepřímé emise v důsledku změn využití krajiny a dalších faktorů činí 339,9 kg CO2 na gigajoule. Jen mírně nižší proti ropným palivům jsou emise v důsledku produkce bioetanolu z cukrové třtiny v Latinské Americe a palmového oleje v jihovýchodní Asii.
Ekologičtí aktivisté dávají od biopaliv ruce pryč
Vypuštění studie ze zveřejněné souhrnné zprávy vedlo k tomu, že se od zprávy EU zčásti distancovala německá konzultantská firma Fraunhofer, která na studii pracovala. Evropská komise však uvedla, že se zprávou nemanipulovala proto, aby skryla důkazy, ale aby umožnila hlubší analýzu problému. Nyní zveřejněná analýza údajně používá metodologii, kterou mnozí podle komise nepovažují za vhodnou.
Na snahu Bruselu utajit kritická zjištění stále více upozorňují ekologičtí aktivisté, kteří původně biopaliva prosazovali, nyní se však od nich odvrátili. "Potřetí za šest týdnů je komise nucena uvolnit studie o klimatických dopadech biopaliv a potřetí tyto studie ukazují, že změny využití krajiny jsou nejdůležitějším faktorem, který určuje, zda mají biopaliva smysl, nebo nikoli," řekla Nusa Urbancicová z aktivistické skupiny T&E.
Minulý měsíc komise zveřejnila zprávu, podle níž více než 5,6 procenta podílu biosložky v pohonných hmotách by kvůli změnám krajiny mohlo poškodit životní prostředí a podkopat ekologickou schůdnost biopaliv. Česká republika se už přitom zavázala dostat podíl biopaliv ještě letos na 5,75 procenta.
Biopaliva se stala terčem silné kritiky již v roce 2008, krátce po začátku povinného zavádění v USA a Evropě. Tehdy je kritici v čele se Světovou bankou označili za hlavní příčinu prudkého růstu cen obilnin a potravinové krize v chudých zemích světa. Výzkumy také začaly ukazovat, že biopaliva v celkovějším pohledu nijak nepřispívají k omezení emisí skleníkových plynů, což měl být jejich prvořadý cíl. Kvůli změnám využití krajiny nejsou v tomto ohledu podle některých vědců vyhlídky příznivé ani pro biopaliva druhé generace z dřevin a travin.
