Lidovky.cz

Vítěz maďarských voleb Viktor Orbán – buřič, liberál i populista

Svět

  12:24
BUDAPEŠŤ (od zvláštního zpravodaje LN v Maďarsku) - Viktor Orbán je rozený vůdce. Miluje davy svých příznivců, dokáže řečnit z tribuny jako dnes v Maďarsku nikdo a vždy se chtěl stát miláčkem národa. Teď, když pro svůj Fidesz získal dvoutřetinovou většinu v parlamentu, má pocit, že se mu to podařilo.

Vládce země i hlava rodiny. Viktor Orbán se nechal vyfotografovat při obědě se svou rodinou. foto: Reuters

"To není obyčejné vítězství, to jsou změny, kterých se dříve dosahovalo jen v revolucích. A my Maďaři jsme jich dosáhli cestou svobodných voleb," říkal v minulých dnech několikrát. Jak se zmínil v jednom ze svých rozhovorů, představuje si, že Maďarsku bude on a jeho hnutí vládnout příštích patnáct, dvacet let.

Dnes s prošedivělými skráněmi, s pěti dětmi, oxfordskou angličtinou a drahými obleky (ale pořád závodně hrající fotbalista) patří mezi špičky evropské politiky. Ostatně, Evropská lidová strana, největší frakce v Evropském parlamentu, si ho zvolila za svého místopředsedu. Politik označující půdu za "maďarský poklad", vyzdvihující roli církve (sám je aktivní kalvinista), oslavující tradiční hodnoty a národ jako základ všeho, ušel za dvacet let v politice dlouhou cestu.

Student a buřič
Maďaři si ho zapamatovali už v červnu 1989, kdy vystoupil v rámci dnes už legendárního pohřbu Imre Nagye, popraveného vůdce maďarského povstání z roku 1956. Za bouřlivého potlesku tisíců lidí vyslovil požadavek, který se do té doby nikdo neodvážil vznést – aby ze země odešla sovětská vojska. Rok předtím ve studentském prostředí založený Fidesz tvořila skupina protikomunistických bouřliváků, kteří podle toho i vypadali.

Nový premiér

 Viktor Orbán (46) je předsedou strany Svaz mladých demokratů – Maďarský občanský svaz (Fidesz-MPS) a od října 2002 také místopředsedou Evropské lidové strany. Od června 1998 do května 2002 byl maďarským premiérem.

Má pověst charismatického politika a dobrého řečníka. Kritici mu vyčítají, že se Fidesz pod jeho vedením odchýlil z liberálních pozic směrem k ekonomickému populismu a národně konzervativním hodnotám.

Viktor Orbán se narodil 31. května 1963 v Székesfehérváru ve středním Maďarsku. Absolvoval právnickou fakultu v Budapešti a v roce 1989 studoval historii britského liberalismu na Pembroke College v Oxfordu. Je ženatý, s manželkou Anikó Lévaiovou má pět dětí.

Už v roce 1990 se Fidesz dostal do parlamentu a Orbán byl jako šéf jeho poslaneckého klubu zdaleka nejvýraznější osobností těchto tehdy zatvrzelých liberálů. Všiml si ho však předseda první nekomunistické vlády, šéf Maďarského demokratického fóra Józef Antall, který, když na konci roku 1993 umíral na rakovinu, si ke svému smrtelnému lůžku pozval právě Orbána.

Po volbách v roce 1994, kdy se k moci v Maďarsku triumfálně vrátili bývalí komunisté a Fidesz jako nejliberálnější strana v parlamentu získal 7 % hlasů, rozhodl Orbán o změně politické orientace Fideszu konzervativně-pravicovým směrem. To se o další čtyři roky později ukazuje jako výhra.

Orbán je ve svých pětatřiceti letech nejmladším premiérem Evropy. Jeho vláda má slušné výsledky, ale nedělá žádné reformy, později se Orbán vyjádří, že si je nechával až na další čtyřleté premiérské období. Z Antallova odkazu si vybírá hlavně starost o pět milionů Maďarů za hranicemi země, zavede pro ně "průkaz zahraničního Maďara" a rozhádá se s většinou sousedů. Když v jednom z rozhovorů vznese požadavek na zrušení Benešových dekretů, tak se tehdejší český premiér Miloš Zeman s ním odmítá sejít a málem se rozpadne visegrádská čtyřka.

Populista a vůdce ulice
Volby v roce 2002 Orbán těsně, ale prohrává. Zvláště mezi prvním a druhým kolem, kdy ještě cítil šanci na zvrat, se konají mnohasettisícová shromáždění, kde se naplno rodí nový Orbán, Orbán populista. Fidesz v parlamentu přechází do tvrdé, nesmiřitelné opozice a nutí socialisty, aby splnili své rozsáhlé sociální sliby – tady někde začíná cesta, která na podzim roku 2008 dovede Maďarsko na pokraj bankrotu.

Zatímco v roce 2002 s porážkou nepočítal, prohra o čtyři roky později je pro Orbána šok. Socialisté totiž našli ve svých řadách rovnocenného soupeře, Ference Gyurcsánye, podobně zdatného řečníka, který si s Orbánem nezadá. Hned po vítězných volbách chce Gyurcsány, který ví o špatném stavu ekonomiky, začít reformy. Ze zasedání socialistů, kde Gyurcsány tvrdě tlačí na socialisty, že s reformami nelze otálet, vynese kdosi nahrávku. Slova "lhali jsme ráno, lhali jsme večer" vybudí ještě neutichlé volební vášně. Orbán tvrdě žádá okamžitou demisi vlády, vyzývá své příznivce, aby šli do ulic a věří, že vláda pod tlakem mohutných demonstrací padne. Nevadí mu ani, že se řadí do stejného šiku s extrémní pravicí, někde tady vzniká na podzim roku 2006 Jobbik jako nová síla.

Teprve, když se demonstrace změní v násilné nepokoje, zařazuje Orbán zpátečku. Ale v nesmiřitelné opozici vůči vládě zůstává až do konce. Když se Gyursánymu podaří prosadit první reformy, vyvolá Fidesz referendum proti poplatkům u lékaře, vyhraje a reformy na další dva roky zastaví. Pod heslem "čím hůře, tím lépe" jde Orbán tvrdě za mocí. Finanční krize, tvrdé škrty, ekonomický propad, to všechno mu hraje do karet. V neděli večer se mu plní sen. Je neomezeným vládcem. Má moc, kterou nikdo v Evropě od války neměl.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.