Zákon stanovuje dnem sounáležitosti všech Maďarů 4. červen, tedy den, kdy byla roku 1920 podepsána trianonská smlouva.
Trianonská smlouvaTrianonskou mírovou smlouvu předložily Maďarsku po první světové válce vítězné mocnosti. Na jejím základě Maďarsko přišlo o dvě třetiny území z dob Rakouska-Uherska a více než tři miliony Maďarů se ocitly za hranicemi země. Maďarsko také uznalo úplnou nezávislost Československa včetně Podkarpatské Rusi, zavázalo se uhradit Československu válečné reparace a vzdalo se dalších územních nároků. Smlouva vyvolala u většiny Maďarů pocity křivdy a trauma vzniklé z rozdělení národa ovlivňuje maďarskou politiku dodnes. |
"Považujeme za nepřijatelné, že zákon znevažuje trianonskou mírovou dohodu, která je jedním ze základních prvků evropského smluvního uspořádání, jehož je i Česká republika součástí," uvedl Klaus v prohlášení. Dále v něm označil za "zcela nepřípustné a nebezpečné" vyslovování podpory požadavkům na vytváření různých forem regionální autonomie.
Zákon o národní soudržnosti schválili maďarští zákonodárci 31. května. V 386členném parlamentu norma získala podporu 302 poslanců, 55 bylo proti a 12 se zdrželo hlasování. Parlament v textu prohlašuje, že "každý jednotlivý Maďar stejně jako komunita Maďarů, která se dostala pod vládu jiných států, je součástí jednotného maďarského národa, jehož soudržnost je realitou přesahující státní hranice, a jako taková je určujícím prvkem jejich osobní i kolektivně založené identity".
Václav Klaus a Jan Fischer o přijatém zákonuTiskové prohlášení k Zákonu o národní soudržnosti přijatém v Parlamentu Maďarské republiky: Prezident republiky a předseda vlády ČR se znepokojením vzali na vědomí Zákon o národní soudržnosti, přijatý Parlamentem Maďarské republiky. Považujeme za nepřijatelné, že zákon znevažuje Trianonskou mírovou dohodu, která je jedním ze základních prvků evropského smluvního uspořádání, jehož je i Česká republika součástí. Za zcela nepřípustné a nebezpečné považujeme vyslovování podpory požadavkům na vytváření různých forem regionální autonomie. Prezident republiky a předseda vlády jsou přesvědčeni, že otázky evropské minulosti mají být přenechány historikům a jejich otevírání na politické úrovni považují za nevhodné a nebezpečné. Diskuse a kroky, jichž jsme v Maďarsku svědky, mohou ve svém důsledku vytvářet prostředí pro růst extremismu a přispívat k oživování starých rivalit v rámci Evropy. Prezident republiky a předseda vlády mají dlouhodobě zájem na dalším rozvíjení dobrých vztahů mezi zeměmi regionu, včetně spolupráce států Visegrádské skupiny. |
