"Wildersův zisk je opravdu monstrózní. Přinejmenším tak, jak velká je historická ztráta současného premiéra Jana Petera Balkenendeho a jeho Křesťanskodemokratické výzvy (CDA)," píše deník De Telegraaf. Právě Balkenende je nejvýraznější politickou obětí současných voleb a vzdal se nejen vedení strany, ale i poslaneckého mandátu.
GEERT WILDERSOdkazy na "islámskou hrozbu" v Nizozemsku několik posledních let spolehlivě fungují. Ve více než šestnáctimilionové zemi žije téměř 900.000 Muslimů, většina z nich v několika málo velkých městech a ve čtvrtích, kterým je podle místních obyvatel lepší vyhnout se i během dne. Nizozemskou veřejnost navíc v minulosti pobouřila vražda dokumentaristy Thea van Gogha v roce 2004 radikálem marockého původu a ještě předtím vražda politika Pima Fortuyna, který veřejně označoval islámské náboženství jako "zpátečnické". K Fortuynovu dědictví se Wilders dodnes hlásí, nikdy však nedosáhl jeho popularity, protože se mu nepodařilo úspěšně se distancovat od ostatních evropských pravicových extremistů. Wilders dokáže prorazit prakticky jen ve městech, kde žije početná muslimská menšina či v chudších oblastech Nizozemska. Důraz na strach z islámského náboženství by Wildersovi i tak ale nejspíš stačil. Jeho plány ovšem překazil hospodářský vývoj v eurozóně. |
Podle deníků ovšem voliči před politiky postavili velmi složitý úkol.
Sestavit jakoukoli vládu bude komplikované. Tohoto úkolu se chopí samozřejmě vítězná strana, tedy liberálové z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) Marka Rutteho, jenž bude prvním liberálním premiérem od dob Corta van der Lindena vládnoucího v letech 1913 až 1918.
"Šéf VVD má v podstatě tři možnosti. Ale nejdříve musí přesvědčit CDA, že se musí dále angažovat," naráží De Telegraaf na poraženeckou náladu v táboře křesťanských demokratů, kteří často mluví o odchodu do opozice. Bez nich je ale vznik koalice pro Rutteho jen těžko představitelný. "Politické prostředí se dramaticky změnilo. Politický střed se v podstatě zmenšil o polovinu, což znamená, že zformovat vládní koalici bude velmi obtížné," tvrdí nizozemský politik Jan Vis.
Jako nejpravděpodobnější se v současnosti podle nizozemských médií jeví koalice VVD, CDA a PVV, která by však měla většinu pouhého jednoho hlasu.
Liberálové do vlády asi přizvou i Wilderse
Rutte jí nicméně podle deníku De Limburger zkusí jako první možnost. Sám již připustil, že Wilderse do vlády přizve, protože nemůže ignorovat jeho velký zisk. Paradoxem je, že šéf Wilders pro VVD v minulosti pracoval, nakonec se stranou ale rozešel kvůli odlišnému názoru na vstup Turecka do EU.
Čtěte více |
Vyloučen ale není ani vznik purpurové koalice mezi VVD, Stranou práce (PvdA), Demokraty 66 (D66) a Zelenou levicí (GL). Rutte se ale toto řešení nejspíš bude snažit odkládat, protože by mu spojení s levicovými stranami v podstatě znemožnilo provést citelné rozpočtové škrty, které před volbami sliboval.
