Bleibtreu ocenění získal za ztvárnění nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse. (Film totiž vypráví o okolnostech vzniku antisemitského filmu Žid Süß z roku 1940. A právě Goebbels měl na jeho vzniku naprosto zásadní podíl.) Na webové stránce stanice Bayerischer Rundfunk je možné nalézt velký profil Bleibtreue. Je v něm popsán jako herec, který má skutečně široký repertoár: stejně přesvědčivě ztvární obchodníka jako teroristu. VÍCE ČTĚTE ZDE
Bleibtreu se narodil narodil v roce 1971. Jeho matka byla herečka a Moritz tak měl k uměleckému světu od dětství blízko. Bleibtreu je pozoruhodný i tím, že jako mladík přerušil školu a šel dělat au pair do Paříže. I když nebyl později přijat na slavné herecké "Actors Studio" v New Yorku, stačil zde přičichnout k hereckému řemeslu. Živil se jako číšník a kuchař a bral si navíc soukromé lekce herectví.
V Německu se Bleibtreu prosazoval postupně. Debut na filmovém plátně přišel v roce 1993 v dramatu Jednoduše jen láska. Kultovní postavou se stal ale až díky roli ve filmu Klepání na nebeskou bránu (1997), kde i díky vtipné výslovnosti skvěle sehrál Turka Abdula. Úspěch pak podtrhl tím, jak v populárním snímku Toma Tykwera Lola běží o život (1998) zahrál mladíka Manniho, který potřebuje 100 tisíc marek. (Hrála s ním zde další vycházející hvězda Franka Potenteová.)
Od té doby začal Bleibtreu sbírat úspěchy a stal se jedním z nejvýraznějších německých herců. Svou univerzálnost potvrdil před dvěma lety výkonem ve filmu Baader Meinhof Komplex, kde sehrál Andrease Baadera – jednoho z nejvýraznějších představitelů teroristické skupiny Frakce Rudé Armády (RAF).
A co pro Bleibtreue znamenalo zahrát si Goebbelse? To nedávno uvedl v rozhovoru pro Südwestrundfunk : "Tato figura samozřejmě představuje svátek pro každého herce...Je ale těžké hrát osobu z nedávné minulosti, kterou všichni znají." A souhlasí s tím, že je oprávněné nazývat ho německým Marlonem Brandem? "Je to příjemné. V zásadě je ale škoda, že musíme stále hledat nějaká srovnání, abychom jimi něco odůvodnili. Ukazuje to univerzální německý problém, který máme. Vláčíme stále s sebou kulturní komplex méněcennosti," říká Bleibtreu.PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE