Lidovky.cz

Při požáru hotelu v irácké Sulajmáníji zahynulo 29 osob

Svět

  9:44
SULAJMÁNÍJA - 29 mrtvých a na čtyři desítky raněných, taková je konečná bilance požáru hotelu v severoirácké Sulajmáníji. Původně se přitom hovořilo až o 40 mrtvých. Policejní velitel ale konečný počet potvrdil s tím, že za chybné číslo mohl nejspíš zmatek při nočním převozu do nemocnice.
Požár (ilustrační foto)

Požár (ilustrační foto) foto: Shutterstock

"Oficiální a konečný počet mrtvých je 29. V nemocnici v noci panoval zmatek, protože tam přivezli velké množství raněných a obětí. Tím se dá vysvětlit mylná předchozí informace," řekl velitel policie Nadžímaddín Kádir. Počet obětí potvrdil i šéf zdravotnické správy v Sulajmáníji, který řekl, že jednou z obětí byla těhotná žena.

Zraněny jsou více než dvě desítky lidí. Příčinou neštěstí byla podle všeho vadná elektroinstalace. Neštěstí se stalo ve středisku jedné ze tří kurdských provincií Sulajmáníji. Podle informací agentury AFP příčinou neštěstí byla závada na elektroinstalaci.

Hotel Soma v centru města začal hořet ve čtvrtek ve 21:30 SELČ. Ředitel sulajmáníjské nemocnice AFP řekl, že do jeho zařízení bylo dopraveno 29 ohořelých těl a 22 raněných.

Za vše prý může vadná elektroinstalace
Podle výpovědí svědků se tři lidé zabili, když si chtěli zachránit životy skokem z oken. Příčinou požáru je podle prvních zpráv závada na elektroinstalaci. Hasiči s plameny bojovali sedm hodin. Bezpečnostní zdroje vyloučily možnost, že příčinou byl teroristický čin.

Boj s plameny trval sedm hodin. "Většina z obětí se udusila kouřem. Lidé se nemohli dostat ven," řekl šéf zdravotní správy města. Policejní velitel Nadžímaddín Kádir agentuře AP řekl, že cizinci, kteří
byli mezi mrtvými, jsou z Bangladéše a několika afrických zemí. Jeden z nich je Kanaďan. Agentura AFP napsala, že mezi oběťmi jsou také čtyři Američané.

Sulájmánía

Sulajmáníja leží necelých 300 kilometrů severně od Bagdádu, v irácké autonomní kurdské oblasti. Iráčtí Kurdové patřili za vlády bývalého prezidenta Saddáma Husajna k pronásledovaným menšinám. Po válce v Perském zálivu v roce 1991 ale získali značnou autonomii udržovanou leteckým štítem západních zemí. Díky stabilitě a dobré bezpečnostní situaci jsou teď kurdské provincie lákadlem pro zahraniční investory, zejména z Turecka a
Blízkého východu.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.