Afghánská armáda a policie by pak měly převzít iniciativu ve vedení bezpečnostních operací ve všech provinciích země od konce roku 2014. Uvádí se to v návrhu závěrečného prohlášení, které bylo vydáno na dnešní mezinárodní konferenci o Afghánistánu.
"Jsem nadále odhodlán dospět k tomu, aby naše afghánské národní bezpečnostní síly byly odpovědné za všechny vojenské a policejní operace v celé zemi do roku 2014," řekl k tomu prezident Hamíd Karzáí.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen ale ubezpečil, že to neznamená, že aliance po předání kontroly Afghánistán opustí. "Převod bude postupný na základě střízlivé analýzy politické a bezpečnostní situace a s cílem dosáhnout toho, aby byl nezvratný. Až to skončí, mezinárodní síly neodejdou. Jednoduše převezmou podpůrnou roli," podotkl Rasmussen.
Čtěte také: |
Afghánské vedení se zavazuje k tomu, že do příštího podzimu bude mít jeho armáda 170.000 lidí a policie 134.000. V Afghánistánu je nyní 150.000 koaličních vojáků, hlavně Američanů.
Z dokumentu nevyplývá, zda s předáváním kontroly nad zemí začne také stahování mezinárodních sil z Afghánistánu. Americký prezident Barack Obama nicméně chce od července příštího roku zahájit odsun amerických vojsk. A britský premiér David Cameron dal najevo, že by chtěl poslat zpátky do vlasti britské vojáky před příštími parlamentními volbami v roce 2015.
"Proces předávání (kontroly) se nemůže odkládat donekonečna," prohlásila k tomu dnes americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Termín zahájení odchodu amerických vojáků označila za "začátek nové fáze", nikoli za konec americké účasti.
"Nemáme v žádném případě v úmyslu vzdát se naší dlouhodobé mise, která má za cíl stabilní, jistý a klidný Afghánistán," řekla šéfka americké diplomacie. Upřesnila, že USA budou dál přispívat na ekonomický rozvoj země a na budování afghánských bezpečnostních sil. Zároveň ale vyzvala afghánskou vládu, aby účinně bojovala proti korupci a zefektivnila státní správu. Podle ní mezinárodní společenství očekává od Kábulu "výsledky".
Karzáí žádal od účastníků konference podporu pro plán usmíření s umírněnými předáky povstaleckého Talibanu a integrace odhadovaných 36.000 příslušníků odbojných milicí do afghánské armády v průběhu následujících pěti let. Řekl také, že jeho vláda má dostatek finančních rezerv ze zahraničí na další tři roky. Proto o další finance ani nežádal. Vyslovil ale názor, že vláda by měla mít větší kontrolu nad přicházejícími penězi. Konkrétně si kabinet přeje, aby jeho rukama procházelo nikoli 20 procent zahraniční pomoci, jak je tomu nyní, ale 50 procent.
Karzáí kritizoval činnost soukromých bezpečnostních agentur v zemi. Podle něj jsou příčinou většiny korupce a také podlamují stabilitu v Afghánistánu. Konference se účastní ministři zahraničí více než 60 zemí, včetně šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga. Předsedou jednání je kromě Karzáího také generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Cílem je především stanovit priority pro další rozvoj země.
V Kábulu panují k nelibosti místních lidí několik dní přísná bezpečnostní opatření, která komplikují pohyb i diplomatům ze zahraničních misí. Nedávný průzkum veřejného mínění, jehož objektivita není vzhledem k bezpečnostní situaci v zemi zaručena, ukázal, že 74 procent Afghánců považuje spolupráci s zahraničními silami za chybnou. Také 65 procent dotázaných si přeje, aby Taliban a jeho vůdce mulla Muhammad Umar vstoupili do vlády. Průzkumy v západních zemích dlouhodobě prokazují, že většina tamních obyvatel si přeje stažení vojáků z Afghánistánu
