V rámci vyšetřování britské účasti na válce v Iráku také řekla, že mezi teroristickými útoky v USA z 11. září 2001 a tehdejším iráckým prezidentem Saddám Husajn nebyla žádná spojitost.
Nejkritičtější slova
"Saddám Husajn neměl s 11. zářím nic společného a nikdy jsem neviděla nic, co by mě nutilo změnit názor," řekla Manninghamová-Bullerová, která stála v čele MI5 v letech 2002 až 2007.
Agentura AP označila její slova za nejkritičtější, jaká dosud před vyšetřovací komisí v Londýně zazněla.
Američany vedená invaze v Iráku začala v roce 2003. Británie v ní byla hlavním spojencem USA. Podle bývalé ředitelky britské kontrarozvědky ale Irák před invazí představoval jen malou hrozbu.
"Nebyly žádné věrohodné zpravodajské informace, které by naznačovaly toto spojení (mezi 11. zářím a Saddámem Husajnem). To byl, řekla bych, názor (americké zpravodajské služby) CIA. Proto (americký ministr obrany) Donald Rumsfeld vytvořil v Pentagonu alternativní rozvědnou jednotku, která měla hledat alternativní názor," řekla.
Významný a strategický problém
Uvedla také, že MI5 nesouhlasila s tehdejším britským ministerským předsedou Tonym Blairem, který zdůvodňoval válku údajným iráckým vlastnictvím zbraní hromadného ničení. Řekla, že možné irácké použití takových zbraní proti Západu "nebylo v krátkodobé ani ve střednědobé perspektivě důvodem ke znepokojení mých kolegů ani mě".
Zaměření na Irák mělo podle ní dalekosáhlé důsledky pro boj s terorismem.
"Tím, že jsme se zaměřili na Irák, jsme redukovali zaměření na hrozbu Al Kajdy v Afghánistánu. Myslím, že to byl dlouhodobý, velmi významný a strategický problém," řekla.
Poukázala i na to, že irácká válka vedla k velkému zvýšení teroristické hrozby v Británii. Její podřízení se prý po invazi potýkali s přívalem teroristických spiknutí domácích radikálů. Varováním, že válka podnítí terorismus na britské půdě, věnovala Blairova vláda podle ní jen malou pozornost.
Klíčová chyba
Podle AP poprvé zveřejnila, že bojovat do Iráku po boku tamních povstalců proti zahraničním jednotkám odjelo 70 až 80 britských občanů.
Prozradila rovněž, že po invazi ji britská vláda požádala, aby přesvědčila tehdejšího náměstka amerického ministra obrany Paula Wolfowitze, aby ustoupil od svého plánu rozpustit iráckou armádu. Zjistila však prý, že není žádná naděje Wolfowitzův názor změnit.
Rozpuštění (Saddámovy) irácké armády většina odborníků považovala za klíčovou chybu, která podpořila násilí v zemi. Statisíce vycvičených vojáků se ocitly bez prostředků a mnozí z nich se přidali ke vzbouřencům.
Manninghamová-Bullerová vypovídala na veřejném zasedání komise. Další bývalí šéfové zpravodajských služeb vypovídali na uzavřených zasedáních, napsala AP.
