Podle turecké televize NTV, na kterou se odvolává agentura Reuters se pro reformu vyslovilo 60 procent hlasujících, a to po sečtení 80 procent odevzdaných hlasů.
Pokud se tento trend potvrdí, bude to velká podpora pro premiéra Tayyipa Erdogana a jeho islamistickou Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) před parlamentními volbami v roce 2011. Analytici hlasování předem označovali jako velký test Erdoganovy popularity.
Čtěte také: |
Test Erdoganovy popularity
Dodatky k ústavě mají vést ke změnám v soudní hierarchii a k omezení pravomocí vlivné armády. Reforma konkrétně omezuje jurisdikci vojenských soudů a opravňuje civilní soudy, aby v době míru soudily vojáky obviněné z pokusů o státní převrat či dalších trestných činů namířených proti bezpečnosti státu. Šéf armády a jeho čtyři zástupci mohou být v některých případech souzeni nejvyšším soudem.
Kritici obviňují vládní islamistickou Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), že využívá reforem k tomu, aby podminovala nezávislost soudnictví a aby jmenovala do vrcholných soudních funkcí své stoupence. Jde prý o součást dlouhodobé strategie AKP islamizovat Turecko.
Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje AKP, která vyrostla na islamistických základech totiž ovládá jak legislativní, tak výkonnou složku moci: parlament, vládu a z jejích řad je i prezident.
Armáda jako garant laického charakteru státu
Amáda, která se považuje za garanta laického charakteru tureckého státu, svrhla za uplynulých 50 let už čtyři vlády. Erdogan měl s armádou v minulosti spíše rozepře a nová reforma mu tak zajistí ochranu před vojenským převratem.
Volební místnosti se otevřely v 06:00 SELČ ve východních provinciích, o hodinu později se tak stalo i v západní části země. Hlasovací místnosti se uzavřely v 16:00 SELČ. Hlasování je povinné, neúčast se trestá pokutou.
Změny v základním zákonu požaduje EU, jejímž kandidátem je Turecko od roku 1999. Vstupní rozhovory, které však postupují velice pomalu, byly zahájeny v roce 2005.
