Proč tomu tak je? Khue Phamová popisuje, jak ji rodiče, kteří do Německa přišli v 70. letech, nutili pilně studovat. Dokonce jí říkali, že musí být lepší než Němci. Zklamání proto bylo, když měla na vysvědčení dvojku. (Naopak právě vzdělání je jednou z věcí, kde má turecká menšina obrovské manko.) Statistiky uvádějí, že polovina vietnamských dětí míří na gymnázium, což je prý větší podíl, než je tomu u Němců.
Pro Vietnamce v Německu podle Phamové štěstí znamená to, pokud se dětem daří lépe než rodičům. Přistěhovalce první generace totiž trápí například nízká znalost jazyka, a proto se musí protloukat například jako prodejci potravin. Přesto Phamová (detaily o tom, co dělá neuvádí) líčí, že úspěšná integrace má i negativní stránky. "Moje vietnamština zůstala na dětské úrovni. Když navštívím zemi mých rodičů, nemůžu se úplně dorozumět," říká. Do jisté míry se proto cítí vykořeněná od svého původu. CELÝ ČLÁNEK NAJDETE ZDE
V Německu se blíží výročí dvaceti let od opětovného sjednocení, a tak se místní média novu pouští do nejrůznějších srovnání bývalé východní a západní části země. Deník Süddeutsche Zeitung v této souvislosti upozorňuje, že odchod ze zemí bývalé NDR klesá, na východě se rodí i více dětí a města jako Lipsko začínají vzkvétat. Přesto se tento vcelku optimistický vývoj mnoha míst nedotknul. REPORTÁŽ DENÍKU SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE