"Voliči řekli jasné ne, a to ani ne tak komplikovaným a matoucím otázkám, jako spíš zneužívání referenda k politické kampani," řekl ČTK politolog Michal Horský. Připomněl, že už v minulosti slovenští politici využili referenda k úzce stranickým účelům.
Horský ale nepředpokládá, že neúspěch referenda zásadněji ovlivní politickou scénu. Pro iniciátora hlasování - vládní stranu Svoboda a Solidarita (SaS) - je podle něj důležité, že kladně hlasovalo více než 12 procent voličů, což zhruba odpovídá povolebním preferencím liberálů.
"Strana použila a zneužila referendum pro úzce partajní cíl, a stěží mu lze proto připisovat větší hodnotu než uskutečněnému drahému průzkumu veřejného mínění za 7,5 milionu eur (asi 185 milionů korun)," dodal politolog.
Nízkou účast v hlasování již předem naznačovaly průzkumy mínění. Z těch voličů, kteří přišli hlasovat, ale drtivá většina souhlasila se všemi změnami, jež šestice otázek předkládala. Největší podporu získala druhá otázka týkající se omezení imunity poslanců tak, aby byli stíhatelní za přestupky stejně jako ostatní občané. Návrh podpořilo 95,4 procenta účastníků, proti bylo jen 1,73 procenta. Návrh na snížení počtu poslanců ze 150 na 100 podpořilo 92,76 procenta hlasujících, proti bylo 3,85 procenta.
Relativně nejmenší podporu získal návrh na umožnění parlamentních voleb po internetu - pro bylo 70,46 procenta hlasujících, proti 22,22 procenta. Souhlas získaly i návrhy na zavedení cenových limitů pro nákupy vládních limuzín, zrušení koncesionářských poplatků na rozhlas a televizi a zrušení práva na odpověď v médiích pro osoby pověřené výkonem veřejné moci.
S některými tématy, jako je omezení imunity poslanců a umožnění voleb po internetu, počítá i programové prohlášení nynější vlády premiérky Ivety Radičové.
Slováci o referenda zájem nejevíJe to již šestý plebiscit z dosud sedmi vypsaných na Slovensku, který ztroskotal na nezájmu občanů. Potřebná nadpoloviční většina přišla k urnám jen při referendu o vstupu do Evropské unie, které se konalo v květnu 2003. |
