Ahmadínežád: Za 11. září si USA mohou samy. Svět protestuje

"Ostře odsuzuji výroky, učiněné lídrem jedné z delegací, které zpochybňovaly příčinu teroristických útoků na půdě USA z 11. září 2001," řekl generální tajemník světové organizace. "Je nepřijatelné, aby bylo řečniště Valného shromáždění OSN zneužíváno takovým způsobem." Pan Ki-mun se ohradil proti "radikálům, kteří rozdmýchávají napětí mezi Západem a islámským světem". Vyzval mezinárodní společenství, aby se postavilo těm, kteří chtějí démonizovat "ty druhé".

Čtěte také Ahmadínežád kritizoval kapitalismus v OSN

"Uznejme, že žijeme ve světě, kde ta nejmenší skupina může způsobit velké škody," prohlásil Pan Ki-mun. "Ty škody mohou být znásobeny jazykem, který se používá v politice i mimo ni."

Co řekl Ahmadínežád Ahmadínežád ve svém vystoupení řekl, že většina lidí na světě zastává názor, že za teroristickými útoky z 11. září na newyorské Světové obchodní středisko a budovu Pentagonu stály USA - konkrétně "jisté síly uvnitř americké vlády s cílem pomoci upadající americké ekonomice a zároveň obnovit kontrolu USA nad Blízkým východem v zájmu sionistického režimu". Svým tvrzením vyvolal skandál hned v jednacím sále, na protest z něj okamžitě kromě delegace USA odešli i zástupci evropských států včetně České republiky.

Obama: Urážlivé, nenávistné, neomluvitelné
Ahmadínežádovy výroky ostře odsoudil i americký prezident Barack Obama, když řekl, že byly "urážlivé, nenávistné a neomluvitelné". Íránský prezident svoje tvrzení ale dál obhajoval a vyzval k vytvoření nové vyšetřovací komise, která by událost posoudila.

Ve svých čtvrtečních projevech se oba prezidenti navzájem obviňovali kvůli jaderným programům obou zemí. Západ podezírá Írán ze snahy vyrobit jadernou bombu, což tato země popírá. Ahmadínežád označil atomovou pumu za nehumánní zbraň, jíž by se měly země, které ji mají, zbavit. Narážel tím nepřímo i na USA a Izrael, o kterém se předpokládá, že jadernými zbraněmi disponuje taky.

USA a Írán: Chceme jednat
Přes ostré rétorické výměny jak USA, tak Írán daly najevo připravenost k jednání. Podle Ahmadínežáda ale při rozhovorech musí být zachována "spravedlnost a respekt".

Otázce jaderné energetiky a jaderných zbraní se ve svých vystoupeních před Valným shromážděním věnovali i někteří další státníci. Irácký prezident Džalál Talabání řekl, že všechny státy mají právo na mírové využití jaderné energie a zároveň zdůraznil, že celou otázku je nutné vyřešit mírovou cestou.

Turecký prezident Abdullah Gül pak mezinárodní společenství vyzval k nátlaku na vytvoření oblasti bez jaderných zbraní na Blízkém východě. Tato poznámka podle AP směřovala zejména proti Izraeli.