O křeslo předsedy SNS se ucházeli čtyři kandidáti: vedle Sloty také dosavadní první místopředsedkyně SNS Anna Belousovová, někdejší státní tajemník ministerstva dopravy Dušan Švantner a bývalý ústavní soudce Tibor Šafárik.
Delegáti sněmu odevzdali Slotovi 180 hlasů. Belousovová, která byla považována za jeho nejvážnější rivalku, obdržela 45 hlasů. Belousovová se Švantnerem rovněž neobhájili místopředsednické funkce, které převzali Slotou navržení kandidáti. Belousovová novinářům vzkázala, že zakládá názorovou platformu.
Slota na následné tiskové konferenci prohlásil, že se nenaplnila očekávání bouřlivého sněmu, protože vše se uskutečnilo v příjemné atmosféře.
Poznamenal, že funkci obhájil drtivou většinou již v prvním kole.
Analytik agentury Polis Slovakia Ján Baránek zpravodajské televizní stanici TA3 řekl, že Slota na dnešním sjezdu vstal po volebním neúspěchu jako Fénix z popela. Patrná je prý jeho dřívější forma, kterou prokázal kritikou vlády, zmíněním etnických otázek a neuctivostí k novinářům.
Staronový předseda SNS před novináři řekl, že strana bude viditelnější než doposud. Upozornil, že bude tvrdě a nekompromisně odhalovat plány Maďarů ze slovensko-maďarské vládní strany Most-Híd. Jejich záměry jsou prý skryté za úsměvy.
Na Slovensku s více než pěti miliony obyvatel žije asi půl milionu etnických Maďarů, proto je zde otázka národnostních menšin považována za velmi citlivou.
Slota se rovněž vyjádřil k takzvané cikánské problematice, která by podle něj měla být tvrději řešena.
Baránek v komentáři ke Slotovu projevu poznamenal, že z něj bylo nově patrné vymezení se vůči vládnímu Křesťanskodemokratickému hnutí (KDH).
Slota několikrát prohlásil, že nechápe účast KDH ve vládě. Zřejmě tak chce oslovit voliče této strany.
Zasedání sněmu předcházela výměna názorů mezi Slotou a Belousovovou.
Nyní již bývalá místopředsedkyně v pátek obvinila Slotu ze ztráty důvěry voličů kvůli korupčním skandálům bývalých nacionalistických ministrů. Slota jí podle Aktuálne.sk vzkázal, že taková kritika zde již byla a že Belousovovou lituje.
Kdo je Jan SlotaDlouholetý předseda Slovenské národní strany Ján Slota (57) patří k nejkontroverznějším postavám slovenské politické scény. Mohou za to především jeho slovní výpady vůči Maďarům či Romům, ale i jeho bonvivánský životní styl. Po červnových volbách, v nichž nacionalisté pod Slotovým vedením málem vypadli ze sněmovny, byla jeho pozice v čele strany považována za oslabenou, dnes nicméně na stranickém sjezdu předsednickou funkci úspěšně obhájil. V čele Slovenské národní strany (SNS) stanul Slota poprvé v únoru 1994. Svým prohlášením, že národnostní menšiny se na Slovensku těší nepřiměřenému postavení, dal jasně najevo, jakým směrem se bude strana ubírat. Charakteristickým znakem Slotova politického stylu se staly útočné a nezřídka vulgární výroky na adresu Maďarů. V této souvislosti bývá často citován Slotův projev z jara 1999, v němž vyhrožoval "hajzlům maďarským" nasednutím do tanků a "srovnáním Budapešti". Svou rétoriku nezmírnil ani poté, co se SNS dostala v roce 2006 do vlády, čímž výrazně přispěl ke zhoršení slovensko-maďarských vztahů. Častým terčem Slotových verbálních výpadů jsou také slovenští Romové, o nichž prohlásil, že "mají za úkol asi jen množit se, krást a loupit". Podobně negativní vztah má předseda SNS k homosexuálům. Před letošním pochodem gayů a lesbiček Bratislavou jeho účastníkům vyhrožoval, že je přijde osobně poplivat. S obviněním z nacionalismu Slota nesouhlasí, stejně jako s tvrzením, že cílem jeho výroků je získat popularitu. "Někdo na Slovensku musí říkat pravdu, i když radikálně. Bohužel, pravda je tvrdá, radikální a někdy se špatně poslouchá," tvrdí Slota. Sázka na "maďarskou kartu" a extravagantní vystupování se Slotovi dlouho vyplácela. Jeho SNS byla opakovaně vládní stranou, nejprve v koalici s Hnutím za demokratické Slovensko, od roku 2006 do letošního léta měla zastoupení v kabinetu Roberta Fica. Kromě nesnášenlivosti vůči menšinám na sebe Slota poutá pozornost i svým nákladným životním stylem. Tvrzení, že si na svou zálibu v luxusu, rychlých autech a létání nemohl vydělat z oficiálně přiznaných příjmů, Slota vždy popíral. Ján Slota se narodil 14. září 1953 v Lietavské Lúčke nedaleko Žiliny. Po absolvování Vysoké školy technické v Košicích pracoval řadu let jako důlní technik a posléze zastával manažerský post v národním podniku Prefmonta. Podle informací, které před časem zveřejnila média s odvoláním na spisy někdejší československé komunistické tajné policie StB, utekl Slota v roce 1971 do Rakouska, aby se vyhnul stíhání za vykradení prodejny. Zanedlouho se však vrátil do vlasti, protože ho prý rakouská policie chtěla zatknout za podíl na krádežích aut. Slota nicméně pověsti o své kriminální minulosti odmítá. Do politiky vstoupil v roce 1990, kdy se na 16 následujících let stal primátorem Žiliny; zároveň byl zvolen poslancem Federálního shromáždění. O dva roky později zasedl Slota do lavic Slovenské národní rady a po rozpadu federace získal mandát poslance slovenského parlamentu. V květnu 1999 kandidoval v prvních přímých prezidentských volbách, ale obdržel jen 2,5 procenta hlasů. Na počátku devadesátých let patřil Slota k zakládajícím členům obnovené Slovenské národní strany. V roce 1994 byl zvolen jejím předsedou a v čele se udržel až do září 1999. Nedlouho poté se strana rozštěpila, přičemž Slota stanul v čele organizace s názvem Pravá SNS. Po následném volebním fiasku nacionalisté obnovili jednotu a za svého lídra si v květnu 2003 vybrali znovu Slotu. Pod jeho vedením se SNS v roce 2006 vrátila do parlamentu. Ján Slota je potřetí ženatý a má čtyři děti. K jeho koníčkům patří sport a létání. |
