* LN Francie v polovině prázdnin začala s rušením romských tábořišť a posílání jejich obyvatel do zemí původu. Podle statistik o počtech vyhoštěných lidí to však celé muselo začít mnohem dříve. Co bylo prvotní příčinou?
Odstartovalo to rozšířením Evropské unie a zrušením vízové povinnosti mezi Francií a Rumunskem. Tehdy francouzské úřady začaly přemýšlet, jak se zbavit problematických romských komunit žijících na okrajích měst. Zapojila se do toho vláda i místní úřady a kroky vůči těmto komunitám se zintenzivnily v minulých letech. Ta současná situace také hodně souvisí i s politickým marketingem...
* LN Proč se to tedy najednou v polovině léta stalo ve Francii politickým tématem číslo jedna?
Nemůžu mluvit o pohnutkách našich úřadů, ale je zjevné, že politické strany, jak pravicové, tak levicové, začaly myslet na blížící se prezidentské volby.
* LN Problémy s migrujícími Romy nemá v posledních letech jen Francie, ale také třeba Itálie a další evropské země. Proč se nyní stala takzvaná "romská otázka" tak ožehavým tématem?
Někteří odborníci dávají do souvislosti pád socialistického bloku ve východní Evropě s růstem chudoby, která dopadla zejména na Romy. Ti také jako první čelili ekonomickým změnám, které pád východního bloku způsobil. S příchodem krize ve střední a západní Evropě se pak stali jakýmisi "obětními beránky". My vidíme jasnou souvislost mezi ekonomickou krizí a současnou situací Romů. Myslím tím, že se vytvořily ony problémy s Romy. Víte, ona neexistuje "romská otázka" apriori, ta vzniká až v souvislosti se sociální, historickou a politickou situací.
* LN Když se letos ve Francii politika vůči Romům vyostřila, v médiích se psalo, že "kočující lidé" (francouzsky gens de voyage -pozn.red.) a Romové dělají problémy. Teď už se píše jen o deportacích Romů, nebo přistěhovalcích z Rumunska a Bulharska. Koho vlastně termín "kočující lidé" označuje?
To je administrativní pojem vytvořený pro lidi, kteří žijí v mobilních domech. Aby se jim nemuselo říkat například cikáni... Etnický termín "Romové" v současné Francii označuje komunity lidi přicházející z jiných států. Zejména z Rumunska, Bulharska a zemí bývalé Jugoslávie. Je třeba si uvědomit, že kočující lidé jsou francouzští občané, jejichž situaci nemůžete srovnávat se situací imigrantů, kteří v zemi žijí nelegálně, nemají přístup ke vzdělání a na pracovní trh...
* LN Francouzská vláda odchody Romů ospravedlňuje tím, že jsou "dobrovolné". Na druhou stranu pro ně vypravuje zvláštní letadla a posílá je pryč ze země. Není to trochu protimluv?
Ta odpověď bude velmi teoretická. Ti lidé někdy přijmou tuto "pomoc" ze strachu, že budou zadrženi. Některé lidi to ale zajímá, protože za 300 eur mohou jít a zase se klidně vrátit zpátky. To záleží na situaci. Ale ve většině případů se jim do toho dobrovolně nechce.
* LN Vidíte nějaké řešení nynější problematické situace s Romy ve Francii?
Pozoruji, že na lokální úrovni v Montpellier, Bordeaux a dalších několika městech místní úřady postupují vůči Romům velmi tolerantně. To je velmi zajímavý politický model, který by mohl zmírnit komunikaci na národní úrovni, která je dnes, pokud se týká romské otázky, velmi tvrdá. Pomohlo by také větší zapojení Evropské unie.
Odstartovalo to rozšířením Evropské unie a zrušením vízové povinnosti mezi Francií a Rumunskem. Tehdy francouzské úřady začaly přemýšlet, jak se zbavit problematických romských komunit žijících na okrajích měst. Zapojila se do toho vláda i místní úřady a kroky vůči těmto komunitám se zintenzivnily v minulých letech. Ta současná situace také hodně souvisí i s politickým marketingem...
* LN Proč se to tedy najednou v polovině léta stalo ve Francii politickým tématem číslo jedna?
Olivier Legros
Olivier Legros je francouzský geograf působící na univerzitě v Tours. Zabývá se především otázkou migrujících Romů a jejich složitou situací ve francouzských městech. Je také zapojený do evropské sítě Urba-Rom, která sdružuje odborníky specializované na problematiku Romů. |
Nemůžu mluvit o pohnutkách našich úřadů, ale je zjevné, že politické strany, jak pravicové, tak levicové, začaly myslet na blížící se prezidentské volby.
* LN Problémy s migrujícími Romy nemá v posledních letech jen Francie, ale také třeba Itálie a další evropské země. Proč se nyní stala takzvaná "romská otázka" tak ožehavým tématem?
Někteří odborníci dávají do souvislosti pád socialistického bloku ve východní Evropě s růstem chudoby, která dopadla zejména na Romy. Ti také jako první čelili ekonomickým změnám, které pád východního bloku způsobil. S příchodem krize ve střední a západní Evropě se pak stali jakýmisi "obětními beránky". My vidíme jasnou souvislost mezi ekonomickou krizí a současnou situací Romů. Myslím tím, že se vytvořily ony problémy s Romy. Víte, ona neexistuje "romská otázka" apriori, ta vzniká až v souvislosti se sociální, historickou a politickou situací.
* LN Když se letos ve Francii politika vůči Romům vyostřila, v médiích se psalo, že "kočující lidé" (francouzsky gens de voyage -pozn.red.) a Romové dělají problémy. Teď už se píše jen o deportacích Romů, nebo přistěhovalcích z Rumunska a Bulharska. Koho vlastně termín "kočující lidé" označuje?
To je administrativní pojem vytvořený pro lidi, kteří žijí v mobilních domech. Aby se jim nemuselo říkat například cikáni... Etnický termín "Romové" v současné Francii označuje komunity lidi přicházející z jiných států. Zejména z Rumunska, Bulharska a zemí bývalé Jugoslávie. Je třeba si uvědomit, že kočující lidé jsou francouzští občané, jejichž situaci nemůžete srovnávat se situací imigrantů, kteří v zemi žijí nelegálně, nemají přístup ke vzdělání a na pracovní trh...
* LN Francouzská vláda odchody Romů ospravedlňuje tím, že jsou "dobrovolné". Na druhou stranu pro ně vypravuje zvláštní letadla a posílá je pryč ze země. Není to trochu protimluv?
Ta odpověď bude velmi teoretická. Ti lidé někdy přijmou tuto "pomoc" ze strachu, že budou zadrženi. Některé lidi to ale zajímá, protože za 300 eur mohou jít a zase se klidně vrátit zpátky. To záleží na situaci. Ale ve většině případů se jim do toho dobrovolně nechce.
* LN Vidíte nějaké řešení nynější problematické situace s Romy ve Francii?
Pozoruji, že na lokální úrovni v Montpellier, Bordeaux a dalších několika městech místní úřady postupují vůči Romům velmi tolerantně. To je velmi zajímavý politický model, který by mohl zmírnit komunikaci na národní úrovni, která je dnes, pokud se týká romské otázky, velmi tvrdá. Pomohlo by také větší zapojení Evropské unie.
