Počítačový virus zaútočil na íránské reaktory. Stopy vedou do Izraele

Podle listu The New York Times vědci našli v "útrobách" Stuxnetu šifrovaný odkaz na jméno královny Ester, která podle biblické legendy zachránila Židy před pogromem Peršanů.

Írán prý zatkl podezřelé Podle listu The New York Times Írán zatkl podezřelé z šíření viru Stuxnet. Potvrdil to íránský ministr pro zpravodajské služby Heydar Moslehi, který však počet zatčených neupřesnil a další informace odmítl poskytnout.

Další stopu, jež by prý mohla ukazovat na Izrael jako na původce viru, zveřejnila ve čtvrtek na konferenci o počítačové bezpečnosti ve Vancouveru trojice vědců společnosti Symantec. Experti v kódu Stuxnetu nalezli součíslí "05091979", které podle nich nijak neškodí a není nositelem informace. Podle badatelů ale může jít o datum popravy íránského židovského filantropa Habíba Elkánijána. Ten byl zastřelen 9. května 1979, krátce po íránské islámské revoluci, kvůli obvinění ze špionáže ve prospěch Izraele.

Půl roku práce, tvrdí experti
Ke spekulacím o izraelském původu viru přispívá i skutečnost, že je izraelští oficiální činitelé nijak nekomentují. Izraelský deník Ha’arec pouze poznamenal, že se virus objevil právě v době, kdy izraelský premiér o rok prodloužil funkční období šéfovi tajné služby Mossad Meiru Daganovi. Ten je oceňován zejména za dobré výsledky v boji proti íránské jaderné hrozbě.

ČTĚTE: Mimořádně ničivý virus útočí na íránské reaktory. Kdo za ním stojí?

Ať už je autorem viru kdokoliv, v jednom mají experti jasno. Jeho vytvoření bylo velmi drahé, trvalo nejméně půl roku a vyžadovalo velmi specifické znalosti a schopnosti týmu odborníků, jakým patrně může disponovat pouze některá z vlád. Tomu odpovídají i napáchané škody: Írán hlásí desítky tisíc napadených počítačů a otázkou zůstává jen to, kolik z nich je součástí řídicích systémů v průmyslu.

Cílem Búšehr, nebo Natanz?
Konkrétní cíl útoku je sporný. Podle expertů jím je Írán a jeho jaderný program – výskyt Stuxnetu v zemi je dvakrát vyšší než v dalších zasažených státech dohromady. Ovšem zatímco se dosud hovořilo hlavně o jaderné elektrárně v Búšehru, podle Ha’arecu se stále více odborníků přiklání k názoru, že Stuxnet měl políčeno na závod na obohacování uranu v íránském Natanzu.

"Izraelští i američtí bezpečnostní experti předpokládají, že Írán by měl dostatek materiálu na výrobu dvou jaderných bomb, pokud by se mu podařilo obohatit stávající 3,5procentní uran na 90 procent. To činí z Natanzu cíl číslo jedna pro jakýkoliv útok vedený Spojenými státy nebo Izraelem proti jaderným provozům v Íránu," napsal Ha’arec. List The New York Times v této souvislosti připomíná zjištění Mezinárodní agentury pro atomovou energii, podle které nyní v Natanzu běží jen 3772 odstředivek oproti 4920 v květnu loňského roku.

Ředitel Íránské organizace pro atomovou energii a také viceprezident země Alí Akbar Sálehí potvrdil, že "virus zasáhl některé osobní počítače zaměstnanců elektrárny Búšehr". Nijak prý neohrozil závod. Zprovoznění celé elektrárny ale bylo odloženo nejméně o dva měsíce – údajně kvůli vlně veder a nutné opatrnosti při vkládání palivových článků.