"Hovořili jsme s Talibanem jako krajan a krajanem," poznamenal Karzáí v pořadu moderátora Larryho Kinga ohledně článku v deníku The Washington Post, který informoval o "tajných rozhovorech na vysoké úrovni" mezi afghánskou vládou a Talibanem.
"Nejde o řádné oficiální kontakty s Talibanem, spíše o neoficiální osobní styky, které se konají od jistého okamžiku," vysvětlil Karzáí.
Karzáí minulý čtvrtek, v den devátého výročí zahájení války, ustavil mírovou radu, jejímž úkolem je usilovat o dialog s Talibanem.
"Doufám, že teď, když existuje rada pro mír, tyto rozhovory budou pokračovat oficiální formou," řekl Karzáí. Radu tvoří 68 členů a v jejím čele stojí bývalý prezident Burhánuddín Rabbání.
Podle amerického listu se jednání s Talibanem týkala například i přidělení vládních postů talibanským vůdcům či odchodu zahraničních sil ze země.
Rozhovorů se prý však nezúčastnili zástupci radikální frakce Hakkání, jedné z nejbrutálnějších povstaleckých skupin, které podnikají z Pákistánu výpady proti zahraničním silám na afghánském území.
Mluvčí Bílého domu Robert Gibbs ke Karzáího prohlášením jen uvedl, že Spojené státy podporují vyhlídky na dialog mezi afghánskou vládou a Talibanem.
Více vojáků
Po devíti letech trvání konfliktu se situace na bojišti příliš dobře nevyvíjí. Pro vývoj konfliktu mezi spojenci v čele se Spojenými státy a Talibanem přitom bude příštích 12 měsíců kritických.
Rozhodnou totiž o tom, zda funguje nová strategie amerického prezidenta Baracka Obamy, který výrazně zvýšil počet vojáků USA v zemi, jichž tak bude v Afghánistánu celkem přes 100 000.
Obama ale kromě větší vojenské přítomnosti sází i na budování afghánské vlády a armády, které by měly postupně převzít kontrolu nad zemí. Důležitou složkou jeho strategie je i budování afghánského hospodářství. Příští rok v létě by mohlo začít americké stahování ze země.
