Jejich čtvrteční protesty provázelo násilí a potyčky s policií, při kterých bylo podle deníku Le Monde nejméně pět studentů zraněno a 45 zatčeno.
Zvláštní jednotky ráno evakuovaly čtyři sklady pohonných hmot, které blokovali stávkující na jihu a ve středu země ve Fos-sur-Mer, Bassens, Cournon d'Auvergne a u Toulouse. Demonstranti na pokyn odborů nekladli odpor. Mnoho dalších skladů je ale stále zablokováno, především na severovýchodě země. Stávky také dále znemožňují výrobu pohonných hmot v 10 z 12 francouzských rafinériích.
V Lyonu zasáhla proti demonstrujícím studentům policie a 27 z nich zadržela. Ministr vnitra Brice Hortefeux policii vyzval, aby "omezila použití síly". Důvodem je těžké zranění jednoho studenta na oku gumovým projektilem při šarvátkách s policií na pařížském předměstí. Ministerstvo vnitra oznámilo, že celkem bylo při těchto demonstracích zadrženo 151 "vandalů".
ČTĚTE TAKÉ: |
Prezidentská kancelář podle agentury AFP potvrdila, že o použití pořádkových sil rozhodl Sarkozy. "Nemůžeme si dovolit nedostatek benzinu. Je nutné myslet na všechny, kteří se potřebují přemísťovat, na podniky, přepravce, vše čím žije naše země. Proto se tak rozhodlo," vysvětlil státní tajemník pro dopravu v úřadu státního ministra Dominique Bussereau.
Šéf mocné odborové ústředny CGT Bernard Thibault usoudil, že použití policejní síly nevyřeší konflikt kolem návrhu důchodové reformy. Vláda podle něj musí respektovat, že více než 15 let nebylo ve Francii tolik demonstrací. Na sobotu a úterý odbory naplánovaly další dny celonárodních protestů. Stávky stále narušují kromě petrochemického průmyslu a školství také železnici.
Z Paříže v pátek nevyjela asi třetina plánovaných spojů zajišťovaných rychlovlaky TGV, spojení s Londýnem ale bylo normální. Železniční společnost SNCF oznámila, že stávkovalo asi 15 procent jejích zaměstnanců. Začátkem týdne to bylo 40 procent.
Pařížská veřejná doprava fungovala normálně, v podstatě totéž, s výjimkou několika zrušených letů na Orly, hlásí i pařížská letiště.
Odborům a levicové opozici v důchodové reformě hlavně vadí zvýšení důchodového věku a prodloužení doby povinného přispívání na důchod. Reformu už schválila poslanecká sněmovna (Národní shromáždění), teď ji posuzuje horní komora - Senát. I tam patrně projde bez velkých problémů.
Od prvních demonstrací začátkem září se přitom zvýšil odpor veřejného mínění proti reformě. Podle průzkumů lidé zprvu považovali reformu za nespravedlivou, avšak nevyhnutelnou, zatímco nyní jich je 54 pro generální stávku. Podobná stávka a demonstrace v roce 1995 přiměla vládu odvolat tehdejší návrh důchodové reformy.
Demonstrace u bodovy vlády
Proti reformě nyní také sílí v desítkách měst mobilizace středoškoláků. Bojí se, že reforma zvýší již tak vysokou nezaměstnanost mladých. Podle největšího středoškolského svazu UNL se do protestů zapojili mladí lidé z 1 100 lyceí, z nichž 700 bylo zcela zablokováno. Podle vlády byla výuka narušena "jen" ve 340 středních školách. Ve Francii je 4 302 lyceí, tedy státních středních škol.
Druhý největší středoškolský svaz FIDL svolal na dnešek demonstraci u budovy vlády v centru Paříže. Místní komentáře usoudily, že dlouhodobější a silná mobilizace středoškoláků by nejspíš silně popudila obyvatele proti vládě. Ta si je toho vědoma a označuje za nezodpovědné, že odbory vyzývají mládež k protestům proti reformě.
